Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mise na Islandu končí, české gripeny se po měsíci vracejí domů

  9:45aktualizováno  10:21
Třetí mise českých letců s gripeny na Islandu končí. Pětice letounů se má z ostrova vrátit ve středu zpět na mateřskou základnu v Čáslavi. Elitní stíhači měsíc drželi nepřetržitou pohotovost a zodpovídali za ochranu celého ostrova i dvousetkilometrového pásu kolem něj. Ostrý start nakonec nezaznamenali.

Letoun Gripen českých vzdušných sil nad Islandem | foto: Maxim Švancara, 21. zTL Čáslav

Pohotovost ukončili čeští letci v úterý v 7 hodin ráno SEČ. Drželi ji nepřetržitě od 5. října.

Zahraniční mise českých stíhačů

  • 2009 - mise v Pobaltí. Celkem 8 ostrých startů většinou k nekomunikujícím ruským vojenským letounům
  • 2012 - ochrana Litvy, Lotyšska a Estonska. Celkově 15 ostrých startů, v drtivé většině opět k ruským strojům
  • 2014 - Island. Žádný ostrý start
  • 2015 - Island. Žádný ostrý start
  • 2016 - Island. Žádný ostrý start
  • 2019? - Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečvářu je možné nasazení českých gripenů v Pobalti

Odlet pětice českých letounů Gripen je plánován na středu. Z islandského Keflavíku by měly stroje odstartovat kolem deváté hodiny ráno místního času.

Během nejméně čtyřhodinového letu budou letouny doplňovat palivo za letu z létajícího tankeru KC-135 amerického letectva, dislokovaného v britském Mildenhallu. S přistáním na mateřské základně v Čáslavi se počítá kolem 14. hodiny.

Pokud by však klimatické podmínky byly nevhodné pro tankování za letu, je připraven záložní plán. Podle toho by české gripeny přelet absolvovaly s mezipřistáním ve Skotsku, kam by nezbytný pozemní personál z Keflavíku předem dopravil transportní letoun CASA. Po mezipřistání by pětice českých supersoniků pokračovala v letu. Pokud by počasí neumožnilo ani to, odstartovaly by české letouny na cestu domů až ve čtvrtek.

Část materiálu a vybavení, které letci na Islandu potřebovali, přepraví zpět do Česka transportní letoun CASA. Hlavní část nákladu však obstará jediný let obřího stroje An-124 Ruslan. Celý pětasedmdesátičlenný kontingent pak bude kompletně doma v pondělí.

Piloti zkusili zaútočit na loď

Nepřetržitou pohotovost drželi čeští letci celkově 26 dní. Podnikli stovku letů a ve vzduchu strávili dohromady přes 120 hodin. Stejně jako během předchozích dvou nasazení na Islandu nakonec nezaznamenali žádný ostrý start, kdy by museli narychlo zasáhnout proti letadlům, která by nenavázala komunikaci s řízením letového provozu při vstupu do vzdušného prostoru Islandu nebo narušila jeho území.

Strategický ostrov

V dobách studené války z Islandu americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek. Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.

Ostrovní země a jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu. Island je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze a je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.

Vůbec poprvé byly letouny českých vzdušných sil během mise kromě střel krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder vyzbrojeny také střelami vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM středního dosahu. Jde o radarem naváděnou střelu typu „vystřel a zapomeň“ určenou k boji mimo vizuální vzdálenost. Střela je schopná zasáhnout cíl až na vzdálenost 100 kilometrů.

Unikátní bylo také zapojení českých letců do námořního cvičení několika zemí NATO. „Byli jsme osloveni, zda bychom nechtěli participovat na tomto cvičení, které se konalo na moři přibližně 80 kilometrů jihozápadně od Islandu,“ uvedl velitel českého kontingentu podplukovník Jaroslav Tomaňa.

Primárním úkolem českých letců bylo provést simulované napadení fregaty Languedoc, která patří mezi nejnovější plavidla francouzského námořnictva. Lodě této třídy jsou adekvátně vybavené proti napadení ze vzduchu a právě připravenost jejich posádek měly české gripeny prověřit.JAS-39 Gripen.

Piloti tak dostali příležitost procvičit si manévry při nízkém letu nad mořem. „Gripeny mají nejnižší hranici letu nad mořem 30 metrů, ale protože nelétáme nad mořem tak často, zvolili jsme bezpečnější variantu s minimální výškou letu 100 metrů,“ konstatoval jeden z letců Tomáš Merta.

Letce trápil silný boční vítr

Na Islandu tak čeští letci opět sbírali cenné zkušenosti. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře je každá taková mise důležitá nejen pro piloty, ale i pro pozemní personál. „Na vojácích je vidět znalost prostředí, jistota i předchozí praxe,“ uvedl Bečvář poté, co jednotku na Islandu koncem října navštívil.

Fotografie

Letoun Gripen českých vzdušných sil nad Islandem
Gripeny startují na Island
Toto zbarvení nesl čáslavský gripen na Tiger Meetu v roce 2016
Vyzbrojování gripenů před odletem na Island

České letectvo tak znovu chránilo vzdušný prostor na dvou místech současně. Doma v Česku i na 3 tisíce kilometrů vzdálené základně v Keflavíku. „A to je praktický důkaz našich schopností,“ upozornil Bečvář.

Zatímco při první misi na Islandu trápil české letce a především techniky silný vítr, který na letištních plochách zvedal velká mračna prachu, letos to byl boční vítr, který dosahoval rychlosti až 50 kilometrů za hodinu. „Pokud je boční vítr příliš silný, stroje do vzduchu nesmí,“ dodal jeden z pilotů Tomáš Merta.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.