Pohotovost ukončili čeští letci v úterý v 7 hodin ráno SEČ. Drželi ji nepřetržitě od 5. října.
Zahraniční mise českých stíhačů
|
Odlet pětice českých letounů Gripen je plánován na středu. Z islandského Keflavíku by měly stroje odstartovat kolem deváté hodiny ráno místního času.
Během nejméně čtyřhodinového letu budou letouny doplňovat palivo za letu z létajícího tankeru KC-135 amerického letectva, dislokovaného v britském Mildenhallu. S přistáním na mateřské základně v Čáslavi se počítá kolem 14. hodiny.
Pokud by však klimatické podmínky byly nevhodné pro tankování za letu, je připraven záložní plán. Podle toho by české gripeny přelet absolvovaly s mezipřistáním ve Skotsku, kam by nezbytný pozemní personál z Keflavíku předem dopravil transportní letoun CASA. Po mezipřistání by pětice českých supersoniků pokračovala v letu. Pokud by počasí neumožnilo ani to, odstartovaly by české letouny na cestu domů až ve čtvrtek.
Část materiálu a vybavení, které letci na Islandu potřebovali, přepraví zpět do Česka transportní letoun CASA. Hlavní část nákladu však obstará jediný let obřího stroje An-124 Ruslan. Celý pětasedmdesátičlenný kontingent pak bude kompletně doma v pondělí.
Piloti zkusili zaútočit na loď
Nepřetržitou pohotovost drželi čeští letci celkově 26 dní. Podnikli stovku letů a ve vzduchu strávili dohromady přes 120 hodin. Stejně jako během předchozích dvou nasazení na Islandu nakonec nezaznamenali žádný ostrý start, kdy by museli narychlo zasáhnout proti letadlům, která by nenavázala komunikaci s řízením letového provozu při vstupu do vzdušného prostoru Islandu nebo narušila jeho území.
Strategický ostrovV dobách studené války z Islandu americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek. Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou. Ostrovní země a jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu. Island je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze a je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů. |
Vůbec poprvé byly letouny českých vzdušných sil během mise kromě střel krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder vyzbrojeny také střelami vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM středního dosahu. Jde o radarem naváděnou střelu typu „vystřel a zapomeň“ určenou k boji mimo vizuální vzdálenost. Střela je schopná zasáhnout cíl až na vzdálenost 100 kilometrů.
Unikátní bylo také zapojení českých letců do námořního cvičení několika zemí NATO. „Byli jsme osloveni, zda bychom nechtěli participovat na tomto cvičení, které se konalo na moři přibližně 80 kilometrů jihozápadně od Islandu,“ uvedl velitel českého kontingentu podplukovník Jaroslav Tomaňa.
Primárním úkolem českých letců bylo provést simulované napadení fregaty Languedoc, která patří mezi nejnovější plavidla francouzského námořnictva. Lodě této třídy jsou adekvátně vybavené proti napadení ze vzduchu a právě připravenost jejich posádek měly české gripeny prověřit.JAS-39 Gripen.
Piloti tak dostali příležitost procvičit si manévry při nízkém letu nad mořem. „Gripeny mají nejnižší hranici letu nad mořem 30 metrů, ale protože nelétáme nad mořem tak často, zvolili jsme bezpečnější variantu s minimální výškou letu 100 metrů,“ konstatoval jeden z letců Tomáš Merta.
Letce trápil silný boční vítr
Na Islandu tak čeští letci opět sbírali cenné zkušenosti. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře je každá taková mise důležitá nejen pro piloty, ale i pro pozemní personál. „Na vojácích je vidět znalost prostředí, jistota i předchozí praxe,“ uvedl Bečvář poté, co jednotku na Islandu koncem října navštívil.
Fotografie    |
České letectvo tak znovu chránilo vzdušný prostor na dvou místech současně. Doma v Česku i na 3 tisíce kilometrů vzdálené základně v Keflavíku. „A to je praktický důkaz našich schopností,“ upozornil Bečvář.
Zatímco při první misi na Islandu trápil české letce a především techniky silný vítr, který na letištních plochách zvedal velká mračna prachu, letos to byl boční vítr, který dosahoval rychlosti až 50 kilometrů za hodinu. „Pokud je boční vítr příliš silný, stroje do vzduchu nesmí,“ dodal jeden z pilotů Tomáš Merta.
