Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gripeny dorazily na Island. Češi ohlídají ostrov výkonnějšími střelami

  9:54aktualizováno  18:28
Z mateřské základny v Čáslavi odstartovala před polednem pětice letounů Gripen a zamířila na daleký Island. V rámci alianční mise budou čeští letci až do listopadu chránit vzdušný prostor ostrova a dvousetkilometrový pás kolem něj. Jde o třetí nasazení českých letců na Islandu v posledních třech letech.

Gripeny startují na Island | foto: Tomáš Maruščák, 21. zTL Čáslav

Start pětice strojů JAS-39 Gripen byl původně naplánován na 10. hodinu dopoledne, ale nakonec se posunul. První trojice letounů odstartovala před půl dvanáctou a zbylé dva stroje pak těsně před polednem.

Na Island dorazilo bezpečně všech pět strojů krátce po osmnácté hodině.

Zahraniční mise českých stíhačů

  • 2009 - mise v Pobaltí. Celkem 8 ostrých startů většinou k nekomunikujícím ruským vojenským letounům
  • 2012 - ochrana Litvy, Lotyšska a Estonska. Celkově 15 ostrých startů, v drtivé většině opět k ruským strojům
  • 2014 - Island. Žádný ostrý start
  • 2015 - Island. Žádný ostrý start

Během cesty na Island měli piloti několikrát doplňovat palivo za letu z amerického létajícího tankeru KC-135. Přelet ale nakonec proběhl jinak.

„V místech určených k tankování za letu není vhodné počasí, předpokládá se tam silná turbulence, které neumožňuje bezpečné provedení procedury,“ avizoval zástupce velitele 211. taktické letky Milan Nykodym.

Po domluvě s kapitánem amerického tankeru se proto velitel přeletu rozhodl pro záložní variantu – spolupráci s tankerem zrušit a přelet na Island zvládnout s mezipřistáním na letišti Lossiemouth ve Skotsku.

Let se proto natáhl z původních čtyř na zhruba šest hodin. V rámci přeletu museli proto piloti na letišti ve Skotsku připravit letouny k opakovanému vzletu do cílové destinace Keflavík (takzvaný Cross Servicing). „K této proceduře jsou všichni piloti letky cvičeni,“ dodal Nykodym.

„Jako piloti jste výborně vycvičeni, se záložním plánem je vždy nutné počítat. Jsem přesvědčen, že úkol splníte jako vždy se ctí, která je vojákům Armády České republiky vlastní,“ vyprovodil osobně letce před odletem šéf Společného operačního centra Petr Mikulenka. Sám je jeden z prvních pilotů gripenů.

Na základně v Keflavíku, kam stroje dorazily, už od neděle působí většina z šestašedesátičlenného kontingentu a připravuje zázemí pro provoz letounů. Až do listopadu budou čeští letci s gripeny chránit vzdušný prostor Islandu a dvousetkilometrový pás okolo něj. Stejně jako v minulých dvou letech.

Poprvé se střelami AMRAAM

Pohotovost budou čeští letci držet nepřetržitě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu tak jako chrání vzdušný prostor doma nad Českou republikou.

Fotografie

Letouny JAS-39 Gripen před odletem na Island
Vyzbrojený letoun JAS-39 Gripen před odletem na Island
Letouny JAS-39 Gripen před odletem na Island
Vyzbrojování gripenů před odletem na Island

„To klade nemalé nároky jak na český personál na Islandu, tak na ty, kteří zůstali na domovské základně, protože úkoly musí být ve stoprocentní kvalitě plněny z obou míst zároveň,“ konstatoval velitel jednotky na Islandu a jeden z pilotů Jaroslav Tomaňa.

Na Islandu stejně jako v minulosti budou nasazeny čtyři gripeny, pátý bude záložní. Podléhat budou přímo operačnímu středisku vzdušných sil NATO v německém Uedemu. Letouny budou na Islandu vyzbrojené řízenými střelami vzduch-vzduch a kanónem.

Kromě střel krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder budou historicky poprvé české stíhací letouny na zahraniční misi navíc vyzbrojeny raketami vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM středního dosahu. Jde o radarem naváděnou střelu typu „vystřel a zapomeň“ určenou k boji mimo vizuální vzdálenost. Střela je schopná zasáhnout cíl až na vzdálenost 100 kilometrů.

„Pro tuto variantu výzbroje jsme se rozhodli z důvodu, že získaná praktická zkušenost přinese další nové poznatky, které umožní nastavení všech postupů pro následující období. Kdykoliv v krátkém časovém horizontu bychom měli být připraveni k plnění úkolů s tímto druhem výzbroje v zahraničí,“ konstatoval Tomaňa.

Právě tento druh střel spojenci podle jeho slov k plnění úkolů ostrahy vzdušného prostoru běžně používají.

Na oblast dotíraly ruské letouny

Letouny v následujících dnech projdou nezbytnými kontrolami tak, aby byly připraveny na první certifikační lety. V průběhu příštího týdne by měla první směna zaujmout ostrou pohotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

„Již potřetí během posledních tří let jsme dokázali připravit letouny, techniku a personál tak, abychom mohli během následujících týdnů zabezpečovat dva hotovostní systémy současně,“ uvedl velitel čáslavské základny Petr Tománek.

Island jako ostrovní země a jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu. Je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze a je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.

Kvůli napětí mezi Západem a Ruskem vyvolaným ruskou anexí Krymu a konfliktem na Ukrajině poblíž vzdušného prostoru Islandu zde v posledních dvou letech narůstaly aktivity ruských vzdušných sil.

V oblasti se pohybovaly ruské strategické bombardéry na dálkových cvičných letech. I během loňské mise byli čeští stíhači několikrát uvedeni do vyšší pohotovosti, k ostrému startu ale povoláni nakonec nebyli.

Pro české letce půjde celkově o páté zahraniční nasazení. Ačkoliv není takzvaný „Air Policing“ bojovou misí, nároky jsou podle letců stejně vysoké. Vše musí být promyšleno a naplánováno do posledního detailu. Typickým prvkem je „záloha zálohy“. Například pokud by letouny cestou na ostrov musely přistát na záložním letišti, musí být okamžitě připraven transportní stroj, který k nim dopraví pozemní personál.

Letos se do mise zapojí především vojáci, kteří na Islandu ještě nepůsobili. Někteří mají zkušenosti z nasazení v Pobaltí v letech 2009 nebo 2012, jiní sloužili například i v Afghánistánu. Při sestavování kontingentu ale letectvo snažilo zapojit více těch, kteří na zahraniční misi ještě nebyli.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Krym, Gripen, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.