Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České stíhače čeká válka nervů s ruskými bombardéry. Mají chránit Island

  14:02aktualizováno  14:02
České letce čeká další zkouška ohněm i cenná zkušenost. Na podzim 2014 by měli s letouny gripen chránit vzdušný prostor Islandu. V ostrovní zemi ledu a ohně na ně čekají hned tři nevyzpytatelné hrozby - vulkány, počasí a hlavně ruské vojenské letouny včetně strategických bombardérů.

Francouzský stroj Mirage doprovází u Islandu ruský strategický bombardér Tu-95 | foto: Francouzské vzdušné síly

I když Island nemá vlastní vojenské kapacity, je přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. A nebude to asi nic jednoduchého, když nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů. Třeba i jediný letoun, který se neozve řízení letového provozu - takzvaný "zombie", může představovat hrozbu. Může jít o poruchu, může být ale také unesen.

Lety ruských bombardérů

Přelety ruských strategických bombardérů nad Tichým oceánem, Arktidou, Atlantikem, ale i Evropou byly za studené války běžné. Od roku 1992 bojové hlídky utichly. K praxi z dob Sovětského svazu se Moskva vrátila až v roce 2008, kdy obnovení dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Měla to být jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti. Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice. Ačkoliv Spojené státy plány protiraketové obrany před časem radikálně přehodnotily, cvičné lety strategických bombardérů pokračují. A Vladimir Putin se stal znovu ruským prezidentem.

Studená válka je sice dávno pryč, ale právě tady na dálném severu asi nejviditelněji přetrvávají její pozůstatky. Velkou část nekomunikujících strojů totiž v posledních letech tvoří ruské vojenské letouny včetně strategických bombardérů schopných nést jaderné zbraně.

NATO registruje za poslední dobu 64 případů, kdy se ruské letouny vydaly do mezinárodního vzdušného prostoru bez řádného letového plánu, bez zapnutého odpovídače, tedy zařízení, které umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru.

A ruské vojenské letouny rejdící stále častěji nad severním Atlantikem a v arktických oblastech budou pro české letce skutečnou výzvou. Může to být válka nervů. Zvlášť po některých velmi čerstvých zkušenostech švédských a dánských stíhačů, kteří k "němým" ruským létajícím pevnostem, letícím příliš blízko hranic zemí NATO, museli odstartovat a pro jistotu je doprovodit až do bezpečné vzdálenosti.

Rusové trochu přitvrdili

"Často jde o provokace, ale myslím třeba Švédům už se stalo, že se ruský stroj pokoušel doslova rozehnat stíhačky, které ho doprovázely. Manévroval přímo na ně a tak tak, že nedošlo ke kolizi," popsal události jeden z českých pilotů gripenů Ondřej Rejman. Připouští, že do podobných situací se může se svými kolegy na Islandu dostat. I když je islandská mise ještě daleko a zatím ji neschválila ani vláda, letci se už nyní začínají připravovat.

Čeští letci nyní cvičí v Pobaltí, kde budou letos na podzim tři měsíce chránit vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Z aliančního velitelství v Ramsteinu, pod které spadají, si ale vyžádali experty.

Ti by jim měli ujasnit, co si mohou vůči ruským letounům u Islandu dovolit. Na jednu stranu totiž mohou být ohroženi sami čeští letci, na druhou by zase neuvážený krok nebo zbrklá reakce mohla zažehnout mezinárodní krizi. "Jde o mezinárodní vzdušný prostor. Potřebujeme předem přesně vědět, jestli a jak se můžeme bránit," řekl Rejman.

Tu-95 (v kódu NATO - Bear)

Strategický turbovrtulový bombardér zavedený do služby v druhé polovině padesátých let 20. století. Slouží v ruském letectvu jako protiváha k americkým bombardérům B-52 Stratofortress. Maximální rychlost je 925 km/h, dolet až 15 tisíc kilometrů a unese až 15 tun munice včetně jaderných zbraní.

Ruský bombardér Tu-95 pod dozorem stíhačky F/A-18 kanadských vzdušných sil.

Ruský bombardér Tu-95 pod dozorem stíhačky F/A-18 kanadských vzdušných sil.

Zkušenosti jeho švédských a dánských kolegů svědčí o tom, že ruští letci v poslední době "přitvrdili". "Když už se vám v kokpitu zobrazí, že jste zaměřen radarem a dokonce v bojovém módu a začne se navíc točit přímo na vás tak, že to vypadá, že každou chvíli odpálí raketu, nějak reagovat musíte," dodal Rejman.

Osm ostrých nad Pobaltím

S ruskými letouny mají čeští letci bohaté zkušenosti právě z mise v Pobaltí. Když NATO převzalo ochranu vzdušného prostoru nad novými pobaltskými členy, "němé" ruské vojenské letouny se tam objevovaly. Jen co ochranu na jaře 2009 převzali na čas Češi, počet ruských letů mnohonásobně vzrostl.

Podle některých expertů to mohla být náhoda, podle jiných mohlo jít o záměrnou demonstraci, která dříve "poslušným letcům z bývalého sovětského satelitu" jasně vzkázala - "pořád jsme tady a jsme velmoc". Za čtyři měsíce museli čeští letci k ostrému startu, takzvanému A-Scramble, celkem osmkrát. Stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

Tu-160 (v kódu NATO - Blackjack)

Dálkový nadzvukový strategický bombardér s měnitelnou geometrií křídel a doletem až 14 tisíc kilometrů. Do služby se dostal v osmdesátých letech 20. století. Jde o nejtěžší bombardovací letoun světa. Dokáže letět rychlostí 2 250 km/h a je schopen nést až 40 tun munice včetně jaderných zbraní. Pro své ladné tvary je přezdíván "Bílá labuť". Ruské letectvo má podle dostupných informací ve výzbroji až 30 těchto strojů, provozuschopných je však údajně jen 16.

Ruský strategický bombardér Tu-160

Ruský strategický bombardér Tu-160

Na Pobaltím startovaly české gripeny nejčastěji k ruským průzkumným a špionážním letounům. V jednom případě ale také musely k útočnému stroji
Su-24 (Fencer v kódovém označení NATO), který je přízemním letem schopen provádět překvapivé údery. Analytici se domnívají, že Rusové si stále drzejšími manévry testují, za jak dlouho jsou země NATO schopné zareagovat na narušení vzdušného prostoru. Ruské velení tak pravidelně získává přesné údaje, jak rychle pohotovostní stíhačky vystartují.

Při islandské misi ale mohou Češi na nebi "potkat" strategické bombardéry
Tu-160 a Tu-95 na jejich pravidelných cvičných letech. V roce 2009 Rusko nasadilo tyto stroje do velkého cvičení spojeného s ostrými střelbami v arktických oblastech Barentsova moře.

Tři týdny na ostrově

Island je sice jedním ze zakládajících členských států, nemá však vlastní stíhací letectvo a ani regulérní armádu v pravém slova smyslu. Přesto je ostrovní země považována za váženého člena Aliance především kvůli strategické poloze.

Čeští piloti s gripeny pálí ostrými u polárního kruhu

V dobách takzvané studené války odsud americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek. Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci - Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.

Do klubu ochránců strategického ostrova by se měli nyní přidat i čeští letci s gripeny. Podle plánu ministerstva obrany by měla elitní tygří letka z Čáslavi chránit Island od září do prosince 2014. Čtveřice letounů by operovala ze základny v Keflavíku, kde dříve působili Američané. "Chceme dát našim pilotům možnost vyzkoušet jiné prostředí, než jen létat nad Českou republikou. Jsou to cenné zkušenosti," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Americký letoun F-15 během hlídkového letu nad Islandem

Americký letoun F-15 během hlídkového letu nad Islandem

Ruský bombardér Tu-95 u Islandu na archivním snímku amerického ministerstva

Ruský bombardér Tu-95 u Islandu na archivním snímku amerického ministerstva obrany z 80. let minulého století

Americký průzkumný letoun P-3 Orion nad Islandem

Americký průzkumný letoun P-3 Orion nad Islandem

Vyslání čtyř gripenů a zhruba padesátky lidí včetně pilotů a technického personálu by přišlo na přibližně 20 milionů korun. Na Česko by ale připadla jen část nákladů. Na ostrově by navíc české gripeny nezůstávaly celé čtyři měsíce, ale jen několik týdnů. "Fyzicky by tam naši letci byli jen zhruba tři týdny," konstatoval velitel vzdušných sil Jiří Verner.

"Je to výborná příležitost, jak prokázat, že jsme aktivními členy Aliance. Už jsme dokázali, že takové úkoly zvládneme," dodal Verner s odkazem na misi českých letců nad Pobaltím, kde Češi získali ostruhy a uznání spojenců.

Divoké nebe nad Atlantikem

Ačkoliv podle letců bude islandská mise spíše delším cvičením, než regulérní misí, starty k ruským vojenským strojům nebudou jedinou výzvou. Samotné létání v této oblasti má svá specifika. Na Islandu panuje subarktické oceánské podnebí, které je zmírňováno teplým Golfským proudem. Počasí je tak velmi proměnlivé a rychle přechází z extrému do extrému. Slunečný den s perfektní viditelností se šmahem změní v silné krupobití nebo sněžení.

Spojenečtí letci museli během misí na Islandu bojovat s krutými mrazy, vichřicemi a silnými turbulencemi vzduchu. V nejvyšším bodě islandského léta vydrží slunce za obzorem dřímat dlouhé dvě hodiny (zhruba od půlnoci do dvou). Od poloviny listopadu do konce ledna se vyšplhá nad horizont na slabé tři čtyři hodinky denně a vytvoří skomíravé šero.

A pak jsou tu samozřejmě dřímající i velmi aktivní vulkány. Loni například prach ze sopky Grímsvötn komplikoval leteckou dopravu nad Británií a dalšími částmi evropského kontinentu. Rok předtím zase jiný islandský vulkán Eyjafjallajökull na několik dní zcela paralyzoval leteckou dopravu v celé Evropě.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.