"Létáme zcela bez omezení," uvedla mluvčí 21. základny taktického letectva v Čáslavi Magda Dvořáková.
Po dubnové havárii gripenu ve Švédsku české letectvo nejprve lety stíhaček Jas-39 na dva týdny pozastavilo a poté omezilo. Piloti například nesměli překročit určitou hranici přetížení.
Při havárii švédského stroje se pilot nechtěně katapultoval a letoun se bez něj pak zřítil na zem. Švédská armáda označila za pravděpodobnou příčinu zřícení letounu pilotovu kombinézu, která se za letu ve vysoké rychlosti a s velkým přetížením naplnila vzduchem. To mohlo vést k vytažení páky pro katapultáž, umístěné mezi pilotovými stehny.
Na nejmodernějších variantách letounu C a D výrobce oproti starším modelům provedl konstrukční změny, například kvůli posunutí kniplu a větším displejům a změnil i páku pro katapultáž. Při nafouknutí kombinézy, určitém přetížení a souhře dalších náhod pak mohlo dojít k samovystřelení.
"Nechali jsme ve Švédsku vyměnit páky katapultáže u všech našich strojů. Poslední letoun se vrátil v červenci," konstatovala Dvořáková s tím, že s výměnou bylo zrušeno i letové omezení.
České vzdušné síly mají k dispozici od roku 2005 celkem 12 jednomístných stíhaček Jas-39 Gripen C a dva dvoumístné cvičné letouny s označením D. Letouny si Česko od Švédska pronajalo na deset let přibližně za 19,6 miliard korun.
