Přesto (nebo právě proto) bych se chtěl v krátkosti zabývat některými aspekty, které rozhodování o nákupu a pozdějším leasingu provázely.
Při rozhodování vlády o nákupu čtyřiadvaceti nadzvukových letounů ovlivnilo výběr produktu švédsko-britského konsorcia Saab/British Aerospace do značné míry negativní působení americké firmy Boeing v Aero Vodochody.
Bohužel pro současnou armádu České republiky. Vláda důsledně nevzala v potaz a nezhodnotila všechny možnosti, které se v souvislosti s nákupem letounů nabízely.
Tornado bylo nevhodné
Ze své funkce náčelníka vojenské zpravodajské služby jsem tehdejšího místopředsedu vlády Vladimíra Špidlu na jeho žádost informoval o podrobnostech obdobného obchodu v Rakousku.
Země, jejíž ozbrojené síly do té doby dlouhodobě používaly švédské letouny, dala tehdy přednost letounu Eurofighter, který byl na vyšší technologické úrovni a za lehce výhodnější cenu než gripen.
Když nákup gripenů padl, vysocí představitelé českého ministerstva obrany přišli s návrhem, aby místo parlamentem zamítnutých švédských strojů byly pořízeny starší letouny Tornado, které vracelo vojenské letectvo Itálie zpět Velké Británii.
Jestli lze označit nějaký letoun této kategorie za úplně nevhodný pro naše vojenské letectvo, je to právě tornado. Tím však nechci říct, že pro účely, pro které byl vyroben, by byl tento letoun špatný.
Pouze Gripen
Nevím proč, ale vojenská odborná komise dostala naprosto volnou ruku v tom, aby si nadefinovala taktické a technické parametry letounu.
Namísto toho, aby střízlivě posoudila, k čemu reálně Armáda České republiky potřebuje nadzvukové letouny v závislosti na jejich použití, byly do výběrového zadání zahrnuty téměř všechny dnes existující požadavky na víceúčelový letoun, snad s výjimkou schopnosti přistávat na letadlové lodi.
A tak díky stanovené kombinaci cena/kritéria vyšlo, že je možné koupit (později pořídit na leasing) pouze letoun Gripen.
Tato skutečnost byla silně "píárově" podporována řadou vystoupení o jedinečnosti tohoto stroje tak, aby veřejnost pozitivně přijala vhodnost této volby.
Co s letadly dál?
Jsem přesvědčen, že by bylo mnohem výhodnější koupit starší americké letouny F-16, schopné plnit stejnou roli, kterou dnes zastávají gripeny – tedy vzdušnou obranu České republiky.
Stály by však pouze čtyři miliardy a byly by, na rozdíl od gripenů, naše. V letectvu by úspěšně sloužily patnáct let a potom bychom si mohli koupit špičkový produkt, který by byl v té době na trhu.
Zato s gripeny? Už máme jasno, co s nimi dále? Budeme je po uplynutí leasingu vracet Švédsku, nebo je odkoupíme? Za jakou cenu?
Proč naše veřejnost není seznámena s faktem, že Švédové neplní podmínky leasingové smlouvy, čímž ohrožují připravenost našich pilotů, zatímco česká armáda jim dělá výtečnou reklamu?
Zajímá se někdo, jak jsou naplňovány tolik zbožňované offsety, nebo je lépe o některých jejich produktech, mezi které patří například "Studie zkušeností švédských ozbrojených sil z vedení bojové činnosti za polárním kruhem", kterou armáda v jejich rámci obdržela, raději pomlčet?
Tento článek nemá za cíl kritizovat samotné letouny Gripen. Jsou jistě důkazem vyspělosti švédského průmyslu.
