Lustrační zákon umožnil podle bývalého předsedy KSČM, poslance Miroslava Grebeníčka hon na čarodějnice.

Lustrační zákon umožnil podle bývalého předsedy KSČM, poslance Miroslava Grebeníčka hon na čarodějnice. | foto: Petr Topič, MAFRA

Lustrační zákon vydržel. Grebeníček mluvil o honu na čarodějnice

  • 461
Snaha komunistů zrušit lustrační zákon ztroskotala. Ve Sněmovně jejich návrh smetlo 121 ze 167 přítomných poslanců. Na zákon v parlamentu zaútočil bývalý šéf KSČM Miroslav Grebeníček. "Lustrační zákon umožnil hon na čarodějnice," tvrdil. Kdyby návrh nespadl pod stůl, odešli by lidovci z vlády.

Pro zamítnutí komunistického návrhu byla drtivá většina poslanců ze všech ostatních klubů. Jen tři poslanci ČSSD s tři z hnutí ANO hlasovali přímo proti tomu, aby návrh komunistů spadl pod stůl, někteří další se zdrželi (jak hlasoval který poslanec, to si můžete prohlédnout zde).

Otevřeně s komunisty hlasovali ze sociálních demokratů bývalý tajemník KSČ František Adámek, expolicista Stanislav Huml a severočeský poslanec Jaroslav Foldyna, jenž dlouhodobě prosazuje zrušení bohumínského usnesení, které ČSSD zapovídá vládní koalici s KSČM. Z hnutí ANO se snažili komunistům pomoci poslanci Milan Brázdil, Pavel Čihák a Jiří Holeček.

Před tím se v emotivní rozpravě do lustračního zákona opřeli hlavně dva komunističtí poslanci - Miroslav Grebeníček a Marta Semelová, jimž poslanci z ostatních stran oponovali. Vedle příslušníků StB podle Grebeníčka lustrační zákon dopadl také na lidi ke spolupráci s StB přinucené nebo spolupracující s ní dobrovolně i jinak než v boji proti takzvanému vnitřnímu nepříteli.

"Historická pravda se hlasováním v parlamentu nedá zabezpečit," řekl také v rozpravě o lustračním zákonu bývalý šéf komunistické strany. Za ukázku polistopadového kýče označil senátora za TOP 09 Jaromíra Štětinu, který se opakovaně marně snažil o to, aby vláda dala podnět soudu k zastavení činnosti KSČM. Štětina byl přitom v minulosti komunista.

Demokracie je jen pro někoho, hřímala Semelová

Ostře kriticky vůči lustračnímu zákonu, který brání v přístupu do veřejných funkcí příslušníkům StB, spolupracovníkům komunistické tajné policie, milicionářům či funkcionářům KSČ, ve Sněmovně vystoupila také komunistka Semelová.

"Při projednávání našeho návrhu na zrušení tohoto zákona slyšíme demagogická srovnávání údajné komunistické diktatury se současnou úžasnou demokracií a falešná tvrzení o nezbytnosti chránit tuto demokracii a získaná lidská práva. Jenže ta demokracie, svoboda a lidská práva jsou tady pouze pro někoho," prohlásila Semelová. Podle ní nyní panuje diktát lží a peněz.

Jako první se proti jejímu vystoupení ohradil Bohuslav Svoboda z ODS. "Můj dědeček, když ho předčasně komunisté penzionovali z této Poslanecké sněmovny, dostal 380 korun důchodu. Za to se nedalo vůbec nic. Nám sebrali dům, ve kterém jsme bydleli, kde jsme měli ordinaci a byli jsme vystěhováni. Všechny věty, proklamace o tom, jaká jsou lidská práva, jak může říkat někdo, kdo je ve všech složkách absolutně porušoval?" opáčil Semelové Svoboda.

Lustrační zákon je pro mě symbolem, řekl poslanec Pilný z ANO

"Komunistický režim byl zločinný a je třeba to říkat našim dětem," oponoval Grebeníčkovi i Semelové v rozpravě také místopředseda Sněmovny Jiří Bartošek z KDU-ČSL. Jeho strana minulý týden varovala kolegy z ČSSD a hnutí ANO, že lidovci opustí vládu, pokud komunistický návrh nespadne hned při prvním jeho projednávání pod stůl.

Odchod lidovců z vlády byl však nepravděpodobný, protože komunisté neměli ve Sněmovně pro svůj plán dost spojenců.

Poslanec za hnutí ANO Ivan Pilný v parlamentní rozpravě prohlásil, že z levé strany Sněmovny zaznívají takové projevy, které mu jasně říkají, že lustrační zákon je symbolem. "A říká mi nezapomeň," řekl Pilný a sklidil potlesk Sněmovny.

"Ještě v osmdesátých letech umírali lidé u ostnatých drátů," připomínal ministr kultury a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman z KDU-ČSL poslancům, jak komunistický režim zacházel s těmi, kteří chtěli přes hranice odejít do svobodného světa. "Lustrační zákon byl zaměřen proti poslancům, nikoli proti obětem," apeloval na poslance, ať se k návrhu komunistů nepřidávají. Velká většina Sněmovny ho vyslyšela.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video