A stejně přirozeně se chce říci: chvála jim za snahu a dík Václavu Klausovi za pozvání v ten nádherný jarní večer. Jenom ten Grebeníček, ten tam nezapadá...
Proč? Komunisté vyzvali občany, aby hlasovali proti unii. To by bylo úctyhodné. Oni je však vyzvali ve jménu zlých bůžků závisti, nenávisti a nacionalismu. S leninským slovníkem, s leninskou zavilostí.
A stejná je jejich politika, jak ji známe z mítinků na náměstích. K její přesné charakteristice stačí připomenout, jak upřímně hřeje důchodce Jakeše. Grebeníček coby tribun lže o dějinách, v chudých a nešťastných pěstuje nikoli touhu opravit s pomocí druhých svůj úděl, ale zlou zapšklost.
Od Václava Havla to nebyl třígrošový antikomunismus, co mu bránilo zasednout s tímto hlasatelem závisti a nedobroty za jeden stůl. Je však ještě jeden Grebeníček - nadaný parlamentní taktik, téměř gigantický vůdce strany.
A s tím nepochybně zasedl k vybrané krmi Václav Klaus. Václav Havel se k našim komunistům choval sympaticky neústupně. Nutno poznamenat, že též neúspěšně. Jako by těmi tresty rostli.
Klaus zvolil jinou taktiku. Podobné schůzky mohou Grebeníčka zcivilizovat a tím ho vlastně zneškodnit. Existuje nepravděpodobné sice, ale hrozivé nebezpečí, že by jimi mohl poněkud zgrebeníčkovatět Klaus. Figurka vytvořená z částí jmen by se pak zvala nanejvýš příznačně: Klau-níček.
