V prostorách Senátu na Valdštejnském náměstí probíhá dvoudenní mezinárodní konference "Deset let od rozšíření NATO: Úspěchy, výzvy a vyhlídky".
Mezi hlavní řečníky odpoledního bloku vystoupil exprezident Václav Havel a bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freiberga. Hlavní projev přednesl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
"Chtěl bych pogratulovat českému lidu, že slaví 10 let v NATO," řekl Scheffer s tím, že Česká republika "urazila velmi rychle dlouhou cestu". Podotkl, že několik dalších zemí má zájem tuto cestu následovat a "čeká ve dveřích" Aliance.
Podle bývalého českého prezidenta Václava Havla, který stál u vstupu Česka, je Severoatlantická aliance sice založena na společných hodnotách, ale musí se vymezit i geograficky a jasně stanovit, kde začíná a kde končí.
"Tato aliance je definována hodnotově i geograficky, nemůže sahat donekonečna," řekl Havel s tím, že hranice NATO by měla v budoucnu končit přijetím Ukrajiny nebo Běloruska. - Havel by v NATO uvítal Ukrajinu i Bělorusko
Bývalý premiér Miloš Zeman by zase rád nabídl členství v Alianci Izraeli, který desítky let bojuje proti terorismu. A právě boj proti globálnímu terorismu by pode něj měl být hlavní úkol NATO.
NATO musí reagovat na nové výzvy
"Považuji za největší úspěch fakt, že Aliance 4. dubna 1949 vůbec vznikla," prohlásil v úvodu konference předseda Senátu Přemysl Sobotka.
"Mnozí chápali Alianci jako pozůstatek studené války, který nakonec odumře. To se naštěstí nestalo," konstatoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v jednom z úvodních projevů. Jak podotkl, bezpečnostní hrozby se stále vyvíjejí a Aliance na ně musí reagovat.
To podle jeho slov dokazuje tím, že čelí novodobým výzvám, jakými jsou například energetická bezpečnost, kyberterorismus, šíření zbraní hromadného ničení nebo nové ambice Ruska. - Přijetí Albánie a Chorvatska nemusí být posledním rozšířením NATO
Diplomat, politik a novinář Luboš Dobrovský připomněl, že vstupem do Aliance se zcela změnil statut České republiky. "V ruských strategických dokumentech jsme se stali nepřáteli číslo dvě, hned za Spojenými státy," řekl Dobrovský. - Moskva chce zpátky svůj vliv, varoval Dobrovský
Ministryně obrany Vlasta Parkanová uvedla, že "zahraniční operace jsou v současném bezpečnostním prostředí tím hlavním, čím ozbrojené síly přispívají na obranu vybudovaných hodnot". Zároveň připomněla českou účast v misi v Afghánistánu, která je podle ní pro Alianci naprosto zásadní.
"NATO vyšlo triumfálně ze studené války. Bylo to NATO, které zastavilo násilí na Balkáně. Stalo se nástrojem, kde nově nezávislé země mohly hledat stabilitu a bezpečnost," uvedl český velvyslanec v Izraeli Michael Žantovský. Co NATO "udělalo pro demokracii ve střední evropě by nemělo být podceňováno", dodal.
Na konferenci vystoupí i Albrightová
První den na konferenci nechyběli generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, exprezident Václav Havel, bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freiberga a mnoho dalších osobností, které při rozšiřování Aliance sehrály klíčovou roli.
Česká republika si právě 12. března připomíná desáté výročí vstupu do NATO. Aliance zase desáté výročí svého prvního rozšíření od konce studené války. Česká republika, Maďarsko a Polsko se společně staly plnoprávnými členy Aliance v roce 1999.
Konference má podle organizátorů nabídnout ohlédnutí za uplynulým desetiletím, ale zároveň nahlédnout do budoucna.
První den konference byl zaměřen na politický rozměr rozšíření a související transformaci Aliance. Druhý den se bude diskutovat o vojenské problematice a budování nových vojenských schopností. S hlavním projevem v pátek vystoupí bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.
Konference se zúčastní čelní představitelé vojenského velení Aliance, včetně vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě generála Bantze Johna Craddocka.
