Jen pro připomenutí: V roce 1986 způsobil izraelský technik Mordechaj Vanunu poprask. V Sydney a v Londýně se setkal s novináři listu The Sunday Times a vyprávěl jim, na čem pracuje v tajném výzkumném středisku Dimona v Negevské poušti. Noviny pak ohromily svět zprávou, že Izrael, malý blízkovýchodní stát obklopený nepřátelskými arabskými zeměmi, je jadernou velmocí.
Dobře střežené tajemstvíKromě občasných uřeknutí Izrael o existenci svého jaderného arzenálu nemluví. Namísto okatého harašení zbraněmi volí strategii udržování protivníků v nejistotě, ale svá tajemství pečlivě střeží. Jestli někdy pojedete z jihoizraelské Beerševy po silnici číslo 25 k Mrtvému moři, uvidíte kromě turisticky vděčných dopravních značek "pozor na velbloudy" také důkladný systém plotů a kamer. Ochranu tajného komplexu Dimona. Mezinárodní analytici soudí, že v roce 2000 měl Izrael dost plutonia na 200 atomových bomb. |
Volavka izraelské tajné služby Mosad vylákala cestujícího Vanunua do Říma a agenti jej unesli do Izraele, kde ho čekalo obvinění ze zrady a špionáže. Strávil osmnáct let ve vězení, z toho jedenáct na samotce (příběh Mordechaje Vanunua čtěte zde).
Německý spisovatel Günther Grass nyní ve své nové knize básní Eintagsfliegen (Jepice) označuje Vanunua za hrdinu, jelikož měl odvahu sdělit veřejnosti pravdu.
Grass, jehož nová sbírka vyšla v sobotu v Německu, jeho příběh zasadil do básně s názvem Hrdina našich dnů. Vanunu je v ní označen za model hodný následování, protože "umožnil veřejnosti dovědět se pravdu", píše ČTK.
Spisovateli bude v říjnu 85 let. V dubnu zveřejnil báseň nazvanou Co musí být řečeno. Obvinil v ní Izrael, že ohrožuje světový mír svými spory s Íránem, nehlásí se ke svému jadernému arzenálu a přijímá německé zbrojní dodávky.
Izrael prohlásil Grasse za nežádoucí osobu a zakázal mu vstup do země. Premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Grass ve svých dílech převrací fakta a dělá útočníka z někoho, kdo je naopak nucen se před útokem bránit, uvedla ČTK.
Spisovatel před několika lety přiznal, že koncem druhé světové války sloužil u elitních nacistických jednotek Waffen-SS, což od konce války tajil. Před službou v divizi Waffen-SS, do níž nastoupil jako sedmnáctiletý, byl dobrovolníkem v německém válečném námořnictvu. V roce 1999 dostal Nobelovu cenu za literaturu.