S nápadem přesunout brazilskou metropoli z pobřežního Rio de Janeira hlouběji do vnitrozemí nepřišel levicově orientovaný sociální demokrat Juscelino Kubitschek v 50. letech minulého století jako první. Myšlenka se v hlavách brazilských politiků zrodila už o více než sto třicet let dříve.
Přílohu zvětšíte kliknutím.
Tehdy si s ní pohrával jeden z hlavních bojovníků za nezávislost José Bonifácio. Pro vybudování nového hlavního města ve středu rozlehlé země horoval krátce poté, co se Brazílie v roce 1822 zbavila portugalské nadvlády. A pro budoucí metropoli navrhl i možný název - buď Persépolis nebo Brasília.
očima tvůrceZákladní koncepce, kterou vymyslel urbanista Lucio Costa, je stále dobrá, míní dosud žijící architekt Oscar Niemeyer, kterému ale vadí současná výstavba v brazilské metropoli. "Například satelitní města se příliš rozrostla a jsou příliš blízko základního plánu," uvedl Niemeyer, kterého "rozesmutňují i hluboké sociální protiklady nové metropole". Zdroj: ČTK |
Dokud nepřišel bývalý guvernér středobrazilského státu Minas Gerais a potomek českých vystěhovalců Juscelino Kubitschek, kterého si v roce 1955 vybrala vládní koalice sociálnědemokratické a dělnické strany jako svého prezidentského kandidáta.
Jedním z hlavních bodů Kubitschekova volebního programu byla právě výstavba nové metropole, přičemž jako oficiální důvod uvedl fakt, že je Rio zkrátka příliš daleko od mnoha částí rozlehlé země. Venkov navíc sužovalo sucho, nedostatek úrody, bída a hlad. Nová metropole měla přinést čerstvé investice a přispět k rozvoji zaostalého vnitrozemí.
Kubitscheka k vybudování Brasílie na zelené louce podle některých hlasů nevedla snaha přiblížit se lidem z odlehlých částí země, ale spíše prchnout do klidnějšího prostředí. Prezident chtěl údajně izolovat vládu od tlaku a vlivů velkého města.
Obyvatelé Ria totiž uměli dát najevo, že se jim něco nelíbí, a často vyráželi do ulic. Při prezidentské kampani si podle brazilského magazínu Veja Kubitschek v Belému údajně povzdechl, že přece "není možné, aby padesátka obyvatel hlavního města trápila a ohrožovala dalších padesát milionů Brazilců".
Proč si tedy nenajít vhodné liduprázdné místo a nevybudovat metropoli tam? Vláda tak může získat klid. Alespoň v prvních letech, než se město zabydlí. Na tom, kde bude budoucí Brasília ležet, bádala řada geografů a inženýrů. Vybrali náhorní plošinu v Centrální brazilské vysočině ve státě Goiás.
Brazilský prezident Juscelino Kubitschek na místě, kde byl položen základní kámen ke stavbě nové metropole (2. října 1956)
Na podzim 1956 velikášský plán posvětil federální parlament a jen o několik týdnů později se na pláních v Goiás začali objevovat první dělníci. Jednačtyřicet měsíců pracovali na realizaci plánů rijského urbanisty Lucia Costy a architekta Oscara Niemeyera.
OBYVATELÉ BRASÍLIEPodle archivů měla Brasília před padesáti lety 140 164 obyvatel. Vláda dalších dvacet let vyplácela dotace nově příchozím, takže se město brzy rozrostlo. Podle loňských údajů ho nyní obývá více než 2,6 milionů lidí. |
A tak 20. dubna 1960 k nelibosti obyvatel Rio de Janeira, takzvaných cariocas, odcestoval prezident Kubitschek do vnitrozemí, aby druhý den mohl na náměstí dos Tres Poderes slavnostně zahájit novou kapitolu v brazilských dějinách, tentokrát ve městě, jehož půdorys připomínal ptáka s rozpjatými křídly.
tři otcové nové brazilské metropoleJuscelino Kubitschek de Oliveira Rodák z města Diamantina ve státě Minas Gerais přišel na svět v roce 1902. Už podle jména je patrné, že byl potomkem vystěhovalců z Čech. Jeho děd Jan Nepomuk Kubíček pocházel z Třeboně. Kubitschek vystudoval medicínu a do politiky vstoupil v roce 1934. O sedmnáct let později se stal guvernérem Minas Gerais a později kandidoval v prezidentských volbách, které 3. října 1955 vyhrál, ač nezískal ani 40 procent hlasů. Brazílii řídil do roku 1961. Byl oblíbený a zřejmě by svou funkci obhájil i v následujícím volebním období, to však brazilská ústava neumožňovala. O patnáct let později, v roce 1976, zemřel při automobilové nehodě. Oscar Niemeyer Dosud žijící a tvořící architekt se narodil v Riu de Janeiru v roce 1907. Od mládí se hlasí ke komunismu, v roce 1945 vstoupil do brazilské komunistické strany. Po vojenském puči odešel v roce 1966 do francouzského exilu, z nějž se do Brazílie vrátil v roce 1982. Stačí letmý pohled na jeho dílo a je patrné, že základem jeho tvorby je fascinace křivkami. Ve svých projektech nemá rád pravé úhly. "Úhel mě nepřitahuje. Ani rovná, tvrdá, neohebná linie. Co mě přitahuje, je smyslná křivka, kterou nacházíme na těle ženy," prohlásil před lety. Mezi jeho nejznámější díla patří řada veřejných budov v Brasílii a centrála OSN v New Yorku (z roku 1952). Nyní pracuje kupříkladu na návrhu digitální věže pro Brasílii. Lucio Costa Brazilský architekt a urbanista, který se narodil v roce 1902 ve Francii. Studoval ve Velké Británii a spolupracoval s Le Corbusierem. Zemřel v roce 1998. K jeho nejslavnějším dílům patří urbanistický základní plán nové metropole, tzv. Pilotní plán, na kterém pracoval společně s Oscarem Niemeyerem. Půdorys brazilského hlavního města podle některých připomíná letadlo, podle jiných ptáka s rozpjatými křídly nebo draka. |
