Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GRAFIKA: Jak prezident s českou krví stěhoval brazilskou metropoli

  18:51aktualizováno  18:51
Před půl stoletím brazilský prezident českého původu Juscelino Kubitschek přestřihl pásku a symbolicky vstoupil do nového hlavního města v nitru největší latinskoamerické země. Moderní Brasília není jedinou metropolí, která vznikla na "zelené louce". A se stěhováním hlavního města mají zkušenost desítky zemí.

Před padesáti lety se přesunula brazilská metropole do vnitrozemí | foto: AP

S nápadem přesunout brazilskou metropoli z pobřežního Rio de Janeira hlouběji do vnitrozemí nepřišel levicově orientovaný sociální demokrat Juscelino Kubitschek v 50. letech minulého století jako první. Myšlenka se v hlavách brazilských politiků zrodila už o více než sto třicet let dříve.

OBRAZEM: Přesuny hlavních měst

Přílohu zvětšíte kliknutím.

Tehdy si s ní pohrával jeden z hlavních bojovníků za nezávislost José Bonifácio. Pro vybudování nového hlavního města ve středu rozlehlé země horoval krátce poté, co se Brazílie v roce 1822 zbavila portugalské nadvlády. A pro budoucí metropoli navrhl i možný název - buď Persépolis nebo Brasília.

očima tvůrce

Základní koncepce, kterou vymyslel urbanista Lucio Costa, je stále dobrá, míní dosud žijící architekt Oscar Niemeyer, kterému ale vadí současná výstavba v brazilské metropoli.

"Například satelitní města se příliš rozrostla a jsou příliš blízko základního plánu," uvedl Niemeyer, kterého "rozesmutňují i hluboké sociální protiklady nové metropole".

Zdroj: ČTK

Od té doby s návrhem posunout město blíže ke geografickému středu země operoval téměř každý politik. V roce 1891 ho zákonodárci dokonce vpravili do první republikánské ústavy Brazílie, vlády se ale tomuto raznému a drahému kroku desítky let vyhýbaly.

Dokud nepřišel bývalý guvernér středobrazilského státu Minas Gerais a potomek českých vystěhovalců Juscelino Kubitschek, kterého si v roce 1955 vybrala vládní koalice sociálnědemokratické a dělnické strany jako svého prezidentského kandidáta.

Jedním z hlavních bodů Kubitschekova volebního programu byla právě výstavba nové metropole, přičemž jako oficiální důvod uvedl fakt, že je Rio zkrátka příliš daleko od mnoha částí rozlehlé země. Venkov navíc sužovalo sucho, nedostatek úrody, bída a hlad. Nová metropole měla přinést čerstvé investice a přispět k rozvoji zaostalého vnitrozemí.

Kubitscheka k vybudování Brasílie na zelené louce podle některých hlasů nevedla snaha přiblížit se lidem z odlehlých částí země, ale spíše prchnout do klidnějšího prostředí. Prezident chtěl údajně izolovat vládu od tlaku a vlivů velkého města.

Centrální osa brazilské metropole Brasília (2009)Národní galerie v brazilské metropoli Brasília (2009)

Obyvatelé Ria totiž uměli dát najevo, že se jim něco nelíbí, a často vyráželi do ulic. Při prezidentské kampani si podle brazilského magazínu Veja Kubitschek v Belému údajně povzdechl, že přece "není možné, aby padesátka obyvatel hlavního města trápila a ohrožovala dalších padesát milionů Brazilců".

Proč si tedy nenajít vhodné liduprázdné místo a nevybudovat metropoli tam? Vláda tak může získat klid. Alespoň v prvních letech, než se město zabydlí. Na tom, kde bude budoucí Brasília ležet, bádala řada geografů a inženýrů. Vybrali náhorní plošinu v Centrální brazilské vysočině ve státě Goiás.

Brazilský prezident Juscelino Kubitschek na místě, kde byl položen základní kámen ke stavbě nové metropole (2. října 1956)

Brazilský prezident Juscelino Kubitschek na místě, kde byl položen základní kámen ke stavbě nové metropole (2. října 1956)

Na podzim 1956 velikášský plán posvětil federální parlament a jen o několik týdnů později se na pláních v Goiás začali objevovat první dělníci. Jednačtyřicet měsíců pracovali na realizaci plánů rijského urbanisty Lucia Costy a architekta Oscara Niemeyera.

OBYVATELÉ BRASÍLIE

Podle archivů měla Brasília před padesáti lety 140 164 obyvatel. Vláda dalších dvacet let vyplácela dotace nově příchozím, takže se město brzy rozrostlo. Podle loňských údajů ho nyní obývá více než 2,6 milionů lidí.

Zdroj: Veja

Toho si vybral sám Kubitschek, který práci avantgardního "básníka tvaru" znal z doby, kdy byl guvernérem ve svém rodném Minas Gerais. Brasília se tak dnes může pochlubit pro Niemeyera typicky zaoblenými budovami Národního kongresu, prezidentského paláce, národní galerie nebo katedrály, díky kterým se metropole dostala jako jediné město vystavěné v minulém století na seznam památek UNESCO.

A tak 20. dubna 1960 k nelibosti obyvatel Rio de Janeira, takzvaných cariocas, odcestoval prezident Kubitschek do vnitrozemí, aby druhý den mohl na náměstí dos Tres Poderes slavnostně zahájit novou kapitolu v brazilských dějinách, tentokrát ve městě, jehož půdorys připomínal ptáka s rozpjatými křídly.

tři otcové nové brazilské metropole

Juscelino Kubitschek de Oliveira

Rodák z města Diamantina ve státě Minas Gerais přišel na svět v roce 1902. Už podle jména je patrné, že byl potomkem vystěhovalců z Čech. Jeho děd Jan Nepomuk Kubíček pocházel z Třeboně.

Kubitschek vystudoval medicínu a do politiky vstoupil v roce 1934. O sedmnáct let později se stal guvernérem Minas Gerais a později kandidoval v prezidentských volbách, které 3. října 1955 vyhrál, ač nezískal ani 40 procent hlasů. Brazílii řídil do roku 1961. Byl oblíbený a zřejmě by svou funkci obhájil i v následujícím volebním období, to však brazilská ústava neumožňovala. O patnáct let později, v roce 1976, zemřel při automobilové nehodě.

Oscar Niemeyer

Dosud žijící a tvořící architekt se narodil v Riu de Janeiru v roce 1907. Od mládí se hlasí ke komunismu, v roce 1945 vstoupil do brazilské komunistické strany. Po vojenském puči odešel v roce 1966 do francouzského exilu, z nějž se do Brazílie vrátil v roce 1982.

Stačí letmý pohled na jeho dílo a je patrné, že základem jeho tvorby je fascinace křivkami. Ve svých projektech nemá rád pravé úhly. "Úhel mě nepřitahuje. Ani rovná, tvrdá, neohebná linie. Co mě přitahuje, je smyslná křivka, kterou nacházíme na těle ženy," prohlásil před lety.

Mezi jeho nejznámější díla patří řada veřejných budov v Brasílii a centrála OSN v New Yorku (z roku 1952). Nyní pracuje kupříkladu na návrhu digitální věže pro Brasílii.

Lucio Costa

Brazilský architekt a urbanista, který se narodil v roce 1902 ve Francii. Studoval ve Velké Británii a spolupracoval s Le Corbusierem. Zemřel v roce 1998.

K jeho nejslavnějším dílům patří urbanistický základní plán nové metropole, tzv. Pilotní plán, na kterém pracoval společně s Oscarem Niemeyerem. Půdorys brazilského hlavního města podle některých připomíná letadlo, podle jiných ptáka s rozpjatými křídly nebo draka.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.