Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GRAFIKA: Sýrie a ti další. Odkud a proč přicházejí do EU uprchlíci

  19:08aktualizováno  19:08
Zatímco loňský počet žadatelů o azyl v Evropské unii - 626 tisíc lidí - vyústil ve 183 tisíc přijatých žádostí, letošek ho podle všeho výrazně překoná. Odkud do EU míří uprchlíci, proč opouštějí rodné země a kolik jich je? Portál iDNES.cz připravil přehlednou grafiku.

V EU požádalo loni o azyl 626 tisíc uprchlíků. Ženy mezi nimi tvořily 30 %. Úspěšnost žadatelů o azyl v EU je přibližně třetinová. | foto: Reuters

Hlavním zdrojem dat pro grafiku je zpráva Global Trends 2014: World at War, který 18. června vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zprávu v digitální podobě zprávu naleznete zde (anglicky).

Při pohledu na celková čísla je zřejmé, že hlavní nápor například syrských běženců skutečně neschytává Evropa. O azyl v EU jich loni žádalo 122 tisíc, celkový počet Syřanů, kteří kvůli válce museli opustit vlast, ale ke konci roku 2014 činil 3,9 milionu a nyní už překročil čtyřmilionovou hranici (více zde).

Pokud se vám grafika nezobrazí, v samostatném odkazu ji najdete zde.

Do přehledu jsme zahrnuli 18 zemí, které jsou na tom v otázce uprchlíků či lidí bez domova nejhůře, a to podle následujících kritérií:

Podíl v populaci

Údaj „podíl v populaci“ říká, jakou část obyvatelstva země tvoří lidé v evidenci a péči UNHCR. Naprostou většinu této části zpravidla tvoří právě běženci a lidé bez domova.

Podíl v populaci lze vnímat jako indikaci hloubky potíží dané země.

  • všechny země, z jejichž občanů v roce 2014 alespoň deset tisíc zažádalo o azyl v zemích Evropské unie
  • deset zemí s nejvyšším celkovým počtem uprchlíků mimo území svého státu, lidí v situaci uprchlíků či žadatelů o azyl, jejichž žádost nebyla ke konci roku 2014 vyřízena (v přehledu jsou označeni jako běženci)
  • deset zemí s nejvyšším počtem lidí bez domova, kteří ale zůstávají na území svého státu, takzvaných IDP (Internally Displaced Persons)
  • vypustili jsme pětici zemí (Bangladéš, Albánii, Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, Gambii), které formálně sítem sice prošly, fenomén uprchlictví v nich ale není obecně výrazný ani mediálně diskutovaný

Evropské unie se ovšem netýkají jen běženci a žadatelé o azyl (zhruba 70 % těchto žádostí země EU odmítnou), ale také lidé z mimounijních států, kteří se v EU chtějí usadit a pracovat. Těch meziročně v EU přibývá, tento nárůst ale v uplynulých letech dle dat Eurostatu zpomaloval.

EU a migranti (bez uprchlíků)
 2010201120122013
Imigrace1,46 milionu1,39 milionu1,35 milionu1,37 milionu
Emigrace708 tisíc697 tisíc754 tisíc833 tisíc
Přírůstek748 tisíc693 tisíc598 tisíc539 tisíc

Evropský statistický úřadu uvádí, že většinu těchto imigrantů tvořili v roce 2013 obyvatelé Maroka (47 tisíc), následovaní Číňany (42 tisíc včetně Hong Kongu), Rusy (28 tisíc), Ukrajinci (26 tisíc), Indy (26 tisíc), Američany (21 tisíc) a Syřany, kterých v této kategorii úřady v roce 2013 evidovaly 19 tisíc a v předchozích letech v tabulkách ve vyšších počtech nefigurovali.

Data bilance migrace za rok 2014, očištěné o uprchlíky a žadatele o azyl (kterých v daném roce výrazně přibylo) zatím nejsou k dispozici.

Nejúspěšnější žadatelé: v Rusku Ukrajinci, v EU Syřané

Úspěšnost žádostí o azyl se různí. Například Ukrajinci jich v roce 2014 podali 289 tisíc, naprostou většinu v Rusku, které opět naprosté většině z nich vyhovělo. V Belgii, Finsku, Francii, Polsku či Velké Británii ovšem podíl úspěšných žadatelů byl pod 10 %, zatímco v České republice, Německu, Itálii či USA v rozmezí 35-65 %.

Syřané ve stejném roce podali celosvětově 171 tisíc žádostí o azyl, zejména v Německu a Švédsku. Obecně podíl úspěšných žádostí činil zhruba 90 %.

Ze sto tisíce iráckých žádostí bylo kladně vyřízeno 80-90 %, z toho valná většina v zemích mimo Evropu. Evropské země kladně vyřídily menší část žádostí Iráčanů, zhruba mezi třetinou až polovinou. Relativně úspěšní, ovšem nikoliv v jižní a východní Evropě, byli i Afghánci (viz zde, strana 30 a dále, případně zde, strana 21 a dále).







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.