Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GRAFIKA: Sýrie a ti další. Odkud a proč přicházejí do EU uprchlíci

  19:08aktualizováno  19:08
Zatímco loňský počet žadatelů o azyl v Evropské unii - 626 tisíc lidí - vyústil ve 183 tisíc přijatých žádostí, letošek ho podle všeho výrazně překoná. Odkud do EU míří uprchlíci, proč opouštějí rodné země a kolik jich je? Portál iDNES.cz připravil přehlednou grafiku.

V EU požádalo loni o azyl 626 tisíc uprchlíků. Ženy mezi nimi tvořily 30 %. Úspěšnost žadatelů o azyl v EU je přibližně třetinová. | foto: Reuters

Hlavním zdrojem dat pro grafiku je zpráva Global Trends 2014: World at War, který 18. června vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zprávu v digitální podobě zprávu naleznete zde (anglicky).

Při pohledu na celková čísla je zřejmé, že hlavní nápor například syrských běženců skutečně neschytává Evropa. O azyl v EU jich loni žádalo 122 tisíc, celkový počet Syřanů, kteří kvůli válce museli opustit vlast, ale ke konci roku 2014 činil 3,9 milionu a nyní už překročil čtyřmilionovou hranici (více zde).

Pokud se vám grafika nezobrazí, v samostatném odkazu ji najdete zde.

Do přehledu jsme zahrnuli 18 zemí, které jsou na tom v otázce uprchlíků či lidí bez domova nejhůře, a to podle následujících kritérií:

Podíl v populaci

Údaj „podíl v populaci“ říká, jakou část obyvatelstva země tvoří lidé v evidenci a péči UNHCR. Naprostou většinu této části zpravidla tvoří právě běženci a lidé bez domova.

Podíl v populaci lze vnímat jako indikaci hloubky potíží dané země.

  • všechny země, z jejichž občanů v roce 2014 alespoň deset tisíc zažádalo o azyl v zemích Evropské unie
  • deset zemí s nejvyšším celkovým počtem uprchlíků mimo území svého státu, lidí v situaci uprchlíků či žadatelů o azyl, jejichž žádost nebyla ke konci roku 2014 vyřízena (v přehledu jsou označeni jako běženci)
  • deset zemí s nejvyšším počtem lidí bez domova, kteří ale zůstávají na území svého státu, takzvaných IDP (Internally Displaced Persons)
  • vypustili jsme pětici zemí (Bangladéš, Albánii, Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, Gambii), které formálně sítem sice prošly, fenomén uprchlictví v nich ale není obecně výrazný ani mediálně diskutovaný

Evropské unie se ovšem netýkají jen běženci a žadatelé o azyl (zhruba 70 % těchto žádostí země EU odmítnou), ale také lidé z mimounijních států, kteří se v EU chtějí usadit a pracovat. Těch meziročně v EU přibývá, tento nárůst ale v uplynulých letech dle dat Eurostatu zpomaloval.

EU a migranti (bez uprchlíků)
2010 201120122013
Imigrace 1,46 milionu 1,39 milionu1,35 milionu1,37 milionu
Emigrace708 tisíc697 tisíc754 tisíc833 tisíc
Přírůstek 748 tisíc 693 tisíc598 tisíc539 tisíc

Evropský statistický úřadu uvádí, že většinu těchto imigrantů tvořili v roce 2013 obyvatelé Maroka (47 tisíc), následovaní Číňany (42 tisíc včetně Hong Kongu), Rusy (28 tisíc), Ukrajinci (26 tisíc), Indy (26 tisíc), Američany (21 tisíc) a Syřany, kterých v této kategorii úřady v roce 2013 evidovaly 19 tisíc a v předchozích letech v tabulkách ve vyšších počtech nefigurovali.

Data bilance migrace za rok 2014, očištěné o uprchlíky a žadatele o azyl (kterých v daném roce výrazně přibylo) zatím nejsou k dispozici.

Nejúspěšnější žadatelé: v Rusku Ukrajinci, v EU Syřané

Úspěšnost žádostí o azyl se různí. Například Ukrajinci jich v roce 2014 podali 289 tisíc, naprostou většinu v Rusku, které opět naprosté většině z nich vyhovělo. V Belgii, Finsku, Francii, Polsku či Velké Británii ovšem podíl úspěšných žadatelů byl pod 10 %, zatímco v České republice, Německu, Itálii či USA v rozmezí 35-65 %.

Syřané ve stejném roce podali celosvětově 171 tisíc žádostí o azyl, zejména v Německu a Švédsku. Obecně podíl úspěšných žádostí činil zhruba 90 %.

Ze sto tisíce iráckých žádostí bylo kladně vyřízeno 80-90 %, z toho valná většina v zemích mimo Evropu. Evropské země kladně vyřídily menší část žádostí Iráčanů, zhruba mezi třetinou až polovinou. Relativně úspěšní, ovšem nikoliv v jižní a východní Evropě, byli i Afghánci (viz zde, strana 30 a dále, případně zde, strana 21 a dále).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Eric Trump a jeho manželka Lara (Cleveland, 20. července 2016)
Trumpův štáb už rozjíždí volební kampaň, hvězdou bude prezidentova snacha

Do volebního zápasu o druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa ještě zbývá mnoho času, ale podle agentury AP už v USA fakticky začala. Trumpův štáb nedávno...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.