Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gottwald přišel o občanství Jihlavy

  16:34aktualizováno  16:34
Jihlava - Až po necelých dvanácti letech od pádu komunistické strany Československa se Jihlavě podařilo odejmout čestné občanství prvnímu dělnickému prezidentu někdejšího Československa Klementu Gottwaldovi. Občanství získal v roce 1946. Návrh podpořilo 23 ze 32 zastupitelů. Proti bylo šest komunistů a jedna zastupitelka ze Strany demokratického socialismu. Dva se hlasování zdrželi.

O odnětí čestného občanství Gottwaldovi zastupitelé rozhodovali poprvé loni v květnu, kdy jejich debata skončila u přijetí vyhlášky o udělování čestného občanství.

"Letos v červnu se návrh nedostal na program schůze, neboť některým zastupitelům scházely podklady," prohlásila mluvčí magistrátu Jiřina Štanclová.

"Zastupitelstvo si zpočátku nebylo jisté, zda takové rozhodnutí může provést. Ministerstvo vnitra nám ale potvrdilo, že zmíněný krok udělat můžeme," uvedl zastupitel Pavel Ryček (ODS), předkladatel loňského i letošního návrhu.

Klement Gottwald * 23. 11. 1896, † 14. 3. 1953, český politik a státník. V květnu 1921 se účastnil založení (Komunistické strany Československa), od 1925 člen předsednictva Ústředního výboru KSČ. 1926 – 29 vedl úspěšný boj za bolševizaci KSČ, který vyvrcholil 5. sjezdem, kde byl zvolen v roce 1929 generálním tajemníkem KSČ, 1928 – 43 člen exekutivy Komunistické internacionály. V letech 1934 – 36 a 1938 – 45 působil v Moskvě. V prosinci 1943 jednal s E. Benešem o budoucím uspořádání ČSR, posléze se podílel na vypracování Košického vládního programu. Od 1945 předseda KSČ, 1945 – 46 místopředseda vlády, 1946 – 48 předseda vlády. Od léta 1947 usiloval podle moskevských pokynů o stalinský model komunistické diktatury v ČSR, v únoru 1948 hlavní stratég komunistického puče a nastolení totalitního režimu. Od 14. 6. 1948 do své smrti prezident republiky. Nese hlavní odpovědnost za nezákonnosti, zvůli a policejní i justiční teror konce 40. a začátku 50. let.
Zdroj: Encyklopedie Diderot
Podle archivních dokumentů patřil mezi první čestné občany města historik Christian d'Elvert či státní ministr Anton von Schmerling.

Ve 20. století bylo mimo jiné v roce 1938 uděleno prezidentu Tomáši Garriguovi Masarykovi a v březnu 1938 Edvardu Benešovi.

Za dar sbírky obrazů ho naposledy v padesátých letech získala Marie Kovaříková.

Teprve loni jej po jednapadesátileté pauze dostal místní komunistickým režimem perzekuovaný archivář František Hoffmann.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouřková mračna.
Západem Čech se prohnaly silné bouřky, další přijdou během noci

Karlovarským a Plzeňským krajem se přehnaly silné bouřky. Během noci budou postupovat na východ a slábnout. Další bouřky přijdou z jihozápadu během noci a...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.