Ti přitom naopak vrátili čestné občanství Janu Šrámkovi, předsedovi londýnské exilové vlády za druhé světové války. Šrámek občanství získal v roce 1947 ale po nástupu totalitního komunistického režimu v únoru 1948 mu bylo odňato.
Plzeňský primátor Miroslav Kalous (ODS) upozornil, že čestné občanství je nejvyšším oceněním města. "Není vhodné, aby titul měli lidé spojení s terorem a brutalitou. Proto navrhujeme ta dvě jména vypustit ze seznamu a naopak občanství vrátit Janu Šrámkovi," prohlásil Kalous.
Senátor a bývalý primátor města Plzně Jiří Šneberger (ODS) ale zdůrazňoval, že vyškrtnutím dvou jmen čestných občanů nelze změnit historii. "Tak se to dělalo právě v dobách nesvobody," řekl Šneberger.
Tvrdil, že pokud měli komunističtí prezidenti přijít o čestné občanství, mělo se to stát brzy po pádu totality. Současný primátor však připomněl, že zastupitelé už po listopadu 1989 čestné občanství odebírali.
"Byla odebrána třeba dvěma sovětským generálům, kteří obsazovali republiku v roce 1968," sdělil Kalous.
Komunistický zastupitel Karel Heřman si postěžoval, že součástí návrhu usnesení není zpráva o tom, proč Gottwald a Zápotocký čestné občanství dostali. "Aby to bylo objektivní," vysvětloval Heřman. Při jeho projevu zastupitelé a úředníci zřejmě na znamení protestu hlasitě hlučeli.
Primátor Kalous upřesnil, že o udělení čestného občanství Gottwaldovi rozhodlo vedení Městského národního výboru poté, co mu odeslali blahopřejný telegram k padesátým narozeninám.
Starosta Plzně-Slovan Lumír Aschenbrenner vyvracel Šnebergerovy obavy z přepisování historie. "Nebudeme ji přepisovat. My budeme psát svoji. Chci být v zastupitelstvu, které se o to pokusí," řekl starosta.
"Pokud si myslíte, že se tímto aktem město očistí od špatných rozhodnutí, tak to tak není," reagoval Šnebeger. Nakonec návrh schválilo 30 ze 47 zastupitelů. Nikdo nebyl proti.
