Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gottwald a Zápotocký už nejsou čestní Plzeňané

  18:59aktualizováno  18:59
Bývalý prezident Československa a vůdce komunistů při politickém převratu v únoru 1948 Klement Gottwald po šedesáti letech ztratil Čestné občanství Plzně. Zároveň s ním o čestné občanství přišel i jeho následovník ve funkci prezidenta Antonín Zápotocký. Rozhodli o tom plzeňští zastupitelé.
Klement Gottwald už není čestným občanem města Plzně.

Klement Gottwald už není čestným občanem města Plzně. | foto: Profimedia.cz

Ti přitom naopak vrátili čestné občanství Janu Šrámkovi, předsedovi londýnské exilové vlády za druhé světové války. Šrámek občanství získal v roce 1947 ale po nástupu totalitního komunistického režimu v únoru 1948 mu bylo odňato.

Plzeňský primátor Miroslav Kalous (ODS) upozornil, že čestné občanství je nejvyšším oceněním města. "Není vhodné, aby titul měli lidé spojení s terorem a brutalitou. Proto navrhujeme ta dvě jména vypustit ze seznamu a naopak občanství vrátit Janu Šrámkovi," prohlásil Kalous.

Senátor a bývalý primátor města Plzně Jiří Šneberger (ODS) ale zdůrazňoval, že vyškrtnutím dvou jmen čestných občanů nelze změnit historii. "Tak se to dělalo právě v dobách nesvobody," řekl Šneberger.

Tvrdil, že pokud měli komunističtí prezidenti přijít o čestné občanství, mělo se to stát brzy po pádu totality. Současný primátor však připomněl, že zastupitelé už po listopadu 1989 čestné občanství odebírali.

"Byla odebrána třeba dvěma sovětským generálům, kteří obsazovali republiku v roce 1968," sdělil Kalous.

Komunistický zastupitel Karel Heřman si postěžoval, že součástí návrhu usnesení není zpráva o tom, proč Gottwald a Zápotocký čestné občanství dostali. "Aby to bylo objektivní," vysvětloval Heřman. Při jeho projevu zastupitelé a úředníci zřejmě na znamení protestu hlasitě hlučeli.

Primátor Kalous upřesnil, že o udělení čestného občanství Gottwaldovi rozhodlo vedení Městského národního výboru poté, co mu odeslali blahopřejný telegram k padesátým narozeninám.

Starosta Plzně-Slovan Lumír Aschenbrenner vyvracel Šnebergerovy obavy z přepisování historie. "Nebudeme ji přepisovat. My budeme psát svoji. Chci být v zastupitelstvu, které se o to pokusí," řekl starosta.

"Pokud si myslíte, že se tímto aktem město očistí od špatných rozhodnutí, tak to tak není," reagoval Šnebeger. Nakonec návrh schválilo 30 ze 47 zastupitelů. Nikdo nebyl proti.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.