Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Goebbelsovi dědicové jsou miliardáři, vlastní polovinu automobilky BMW

  16:44aktualizováno  16:44
Dědicové rodiny Josepha Goebbelse, druhého muže nacistické třetí říše, vlastní v současnosti miliardové majetky, včetně téměř poloviny akcií automobilky BMW. Jde mimo jiné i o průmyslové impérium budované Güntherem Quandtem, prvním manželem Magdy Goebbelsové.

Téměř polovinu BMW vlastní dědicové po nacistickém ministrovi propagandy Goebbelsovi. | foto: AP

O majetku potomků nevlastního syna nacistického ministra propagandy informoval izraelský deník The Jerusalem Post.

Haraldovi Quandtovi bylo 23 let, když byl roku 1945 coby pilot německého letectva v zajateckém táboře v libyjském Benghází a tam si přečetl matčin dopis na rozloučenou. Magda Goebbelsová, manželka říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, mu sdělovala, že se rodina spolu s Quandtovými šesti nevlastními sourozenci ocitla v situaci, která má pouze jediné čestné řešení.

Harald byl na svobodu propuštěn roku 1947 a o sedm let později pak s nevlastním bratrem Herbertem zdědil průmyslové impérium vybudované jejich otcem Güntherem Quandtem. Jak napsal list The Jerusalem Post, Goebbelsovi dědicové nyní vlastní téměř polovinu firmy BMW.

"Heralde, drahý synu, chci ti předat to, co jsem se v životě naučila. Buď věrný sobě, národu a vlasti," napsala Magda Goebbelsová, která byla za Günthera Quandta provdaná a měla s ním právě Haralda.

Nevlastní bratři se ujali firmy, která vyráběla pušky Mauser a protiletadlové střely pro válečnou mašinérii třetí říše. Nejcennější částí jejich majetku byly akcie automobilek BMW a Daimler. Po jejich smrti zůstali největšími akcionáři BMW vdova po Herbertovi Johanna (86 let) a jejich děti Susanne a Stefan. Haraldovy dcery se drží v ústraní. Po smrti matky Inge v roce 1978 zdědily
1,5 miliardy marek (14,4 miliardy korun).

Dodávky pro armádu

Majetek Quandtovy rodiny založil koncem 19. století předek, který provozoval textilní podnik. Günther pak nadělal za první světové války jmění výrobou vojenských uniforem. Po válce investoval do výroby baterií, později pak převzal berlínskou továrnu na šicí stroje a stříbrné nádobí, která se musela na toto zboží přeorientovat z výroby zbraní.

Güntherova první žena zemřela v roce 1918 na španělskou chřipku. Zůstal se dvěma syny Herbertem a Hellmutem, který zemřel roku 1927. Magdu Ritschelovou si vzal o tři roky později a jejich jediným dítětem byl Harald. Nevydařené manželství bylo rozvedeno roku 1929 a o dva roky později se Magda provdala za Goebbelse, člena parlamentu a šéfa propagandy NSDAP.

Když se nacisté roku 1933 dostali k moci, jmenoval ho Hitler ministrem propagandy.

Günther se stal členem strany a jeho podniky byly klíčovými dodavateli německé armády. S Goebbelsem se neměl moc rád, ale "to nehrálo roli, protože Goebbels neměl žádný vliv na Quandtovu schopnost vydělávat peníze," tvrdí historik Joachim Scholtyseck, který napsal studii o zapojení Quandtů v době třetí říše. Rodina si ji u něj zadala, když německá televize roku 2007 odvysílala dokument s názvem Mlčení Quandtů kritizující rodinu za její válečné aktivity.

Günther byl roku 1937 začleněn do elitní podnikatelské skupiny považované za nejpřínosnější pro zásobování třetí říše. Za války vyráběl baterie pro ponorky a raketomety, pušky Mauser, munici a protiletadlové střely. Dle Scholtysecka byl sice klíčovým dodavatelem, ale držel se v pozadí. V jeho továrnách pracovalo v letech 1940 až 1945 přes 50 tisíc nuceně nasazených, válečných vězňů a lidí z koncentračních táborů. Ve Scholtyseckově studii se uvádí, že si rodina přisvojila majetek židovských spolumajitelů.

Další biografii klanu zveřejnil loni Rudiger Jungbluth. Tvrdí v ní, že Günther nebyl nacistického smýšlení. "Hledal pouze příležitost rozšířit osobní jmění," řekl.

Pouhý přívrženec nacistů

Harald žil s matkou, Goebbelsem a šesti jejich dětmi. Po invazi do Polska roku 1939 vstoupil do armády, nasazen byl v Řecku, Francii a Rusku, nakonec byl roku 1944 zajat v Itálii a poslán do tábora v Benghází. Dopis na rozloučenou mu napsal i Goebbels. "Pravděpodobně budeš jediný, kdo bude moci pokračovat v rodinné tradici," sdělil v něm.

Harald byl po válce označen za přívržence režimu, který se však na zločinech nacistů nepodílel, takže nebyl nijak trestán. Měl větší štěstí než Friedrich Flick a Alfried Krupp, kteří byli souzeni v Norimberku. Harald s Herbertem majetek plně převzali po otcově smrti v roce 1954. Herbertovi připadla výroba baterií, aut a potaše, Harald převzal dohled nad průmyslovými podniky. V příštích deseti letech rozšířili podíl ve firmě Daimler, Herbert v 60. letech zachránil BMW před kolapsem, když se stal hlavním podílníkem a podpořil výrobu nových modelů.

Po Haraldově smrti při leteckém neštěstí v roce 1967 se vztahy mezi vdovou Inge a Herbertem zhoršily a rodiny začaly vyjednávat o oddělení majetku.

Haraldovi příbuzní získali čtyři pětiny ze 14procentního podílu v Daimleru a roku 1974 celý podíl prodali kuvajtským investorům za miliardu marek.

Herbert zemřel roku 1982 a jeho majetek byl rozdělen mezi šest dětí pocházejících ze tří různých manželství. Nejcennější část, BMW, zdědila jeho třetí žena Johanna se Stefanem a Susanne. Ti vlastní 46,7 procenta akcií podniku.

Stefan Quandt a sestřenice Gabriele přiznali rodinné vztahy k třetí říši.

"Magda zabila svých šest dětí v Hitlerově bunkru. Otec své nevlastní sourozence velmi miloval. Když máte něco takového v rodině, řeknete si: horší už to být nemůže," řekla Gabriele. Stefan přiznal, že je "smutnou pravdou, že v podnicích Quandtů umírali nuceně nasazení".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.