Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Letci z Británie nesmějí zažít druhý odsun z českých dějin

  14:01aktualizováno  14:01
Úmrtí generála Zdeňka Škarvady nám připomnělo, jak málo mužů, kteří za války létali v RAF, zůstává naživu. A píše se o nich vlastně jen když zemřou. Nás pak čeká boj proti zapomnění. Letci z Británie nesmějí zažít druhý odsun z českých dějin, píše ve svém článku Luděk Navara z MF DNES.

Českoslovenští stíhači britského Královského letectva se svými letouny Spitfire při slavnostním přivítání na letišti Ruzyně 15. srpna 1945. | foto: Archiv Jiřího Rajlicha

Náš osud závisel na vítězství ve vzduchu, píše legendární britský premiér Winston Churchill ve svých pamětech. Zní to nadneseně, ale je v tom ve skutečnosti spíše skromnost: na začátku druhé světové války byla totiž Británie osamocena, a tak na "vítězství ve vzduchu" závisel nejen osud její, ale osud celého svobodného světa. Doslova.

Všichni ti mladí muži, kteří odcházeli z okupované vlasti - té země, která se z pyšného Československa změnila v ostudný protektorát Čechy a Morava - mířili různými směry, ale nakonec skončili logicky za Kanálem, tedy v Británii.

K nim patřil i Zdeněk Škarvada, "britský letec", který zemřel v noci ze soboty na neděli v pětadevadesáti letech (více o letci Škarvadovi píšeme zde). Takových jako on už žije jen pár a jejich odvaha a hrdinství nesmějí být zapomenuty.

Pro Čechy totiž existuje hned několikero různých typů válečných hrdinů: je to partyzán, bojovník z Východu, ze Západu, domácí odbojář a... letec (z Británie). Jak se měnily režimy, tak se mluvilo více o těch, či o jiných. V lepším případě. V tom horším mnozí z těchto hrdinů končili ve vězení nebo se stávali občany druhé kategorie. Být letcem v Británii znamenalo být nejdřív velkým hrdinou a pak mít velký problém s komunistickými vládci.

Tomuto osudu se nevyhnul ani Škarvada. Napravili jsme po pádu komunismu dostatečně tento ostudný odsun z válečných dějin? Bojovali jsme dost proti zapomnění? Zažil jsem na britském velvyslanectví návštěvu jednoho z těchto veteránů. Nezapomenu na úctu, kterou mu paní velvyslankyně vyjadřovala - byla opravdová!

Veteráni z Británie neměli zrovna moc času a možností se přihlásit o své zasloužené místo v českých dějinách. A až zemře poslední z nich, budeme ten boj se zapomněním vést jen a jen sami.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.