Rodiče a děti vědí o něco méně. Jedna poškozená rodina dostane totiž na odškodném asi dvojnásobek toho, co druhá.
Rozhodování v takovém případě je těžké, neboť soudce se staví tak trochu do role vševědoucího pánaboha.
To, jak poznamená výměna dětí život jejich rodičů i jich samých, se možná dozvíme až po jejich smrti, jestli vůbec. Kdyby advokát nemocnice byl dostatečně drzý, mohl by dokonce argumentovat opačně: záměna poskytla rodičům to, co by jako běžní lidé nikdy neměli. Jednak mediální slávu, jednak zcela neobvyklý citový a řekněme existenciální zážitek. Rodiny by tedy měly nemocnici zaplatit.
Soudy až tak filozoficky neuvažovaly. Přiklonily se k tomu, že "spořádanější" rodina má dostat víc než "méně spořádaná". Ba dokonce děcko z "lepší" rodiny má nárok na větší peníze než to z "horší".
Lze s úspěchem pochybovat, že by Bůh rozhodl stejně. Poučení pro české rodiny je následující: Buďte řádně sezdaní, nehádejte se a nic neříkejte médiím. Aspoň v případě, že vám vymění děti, na tom vyděláte.
