Tradičně si solidní body udržuje kníže Schwarzenberg, přestože šlechta byla zrušena. Navíc vztah plebejského Čecha k boháčům, zvláště těm restitučním, je velice rezervovaný. Nemluvě o tom, že Schwarzenberg je vlastně Rakušák a mluví jako Němec. Občas nosí klobouk se štětkou jako Trautenberg. Na první pohled vražedný koktejl pro popularitu. Přesto kníže spolehlivě válcuje takového vzorňáka Nečase.
Není to nespravedlivé vůči našim skutečným politikům, kteří objeli miliony mítinků, zestárli na trilionech porad, rýpali se v bilionu zákonů a svedli nesčetné bitvy?
Jistě, takový Paroubek, někomu se líbí, někomu ne. Ale ve všech průzkumech jeho strana vede. Většina lidí nezná z ČSSD nikoho jiného než jeho, někteří možná něco tuší o Kočkovi. Neví však, jestli tento Kočka je z ČSSD, nebo z matějské. Političtí gurmeti znají i Škromacha, protože je kulaťoučký.
Jinak nikoho. Přesto je místopředseda ČSSD Sobotka, kterého nikdo nezná, populárnější než jeho šéf.
Co chce žebříčkem popularity volič říci?
Možná má obecně nerad politiky. Podle řady průzkumů je povolání politika ještě hluboko pod policajtem, vykradačem hrobů, ba i pod zpěvákem Čecho Decho.
Jenže v takovém případě, když se John, Fischer a Schwarzenberg dali k opovrženíhodnému cechu, ač nemuseli, propadli. I Sobotka by se na rozdíl od Paroubka uživil lépe jinak než v politice. Přesto mu občan odpustí, že svůj talent utápí ve špíně politického řemesla.
A kníže? Co ten mezi těmi sprostými chámy dělá? Nač je princi zapotřebí být stranickým vůdcem?
Příčina je tedy v něčem jiném než v pouhém "býti politikem". A nezbývá než se ptát, co mají John, Fischer, Sobotka a Schwarzenberg společného. Na první pohled nic. Bonviván, přičinlivý matematik, podržtaška přítele předsedy a majestátně degenerovaný šlechtic v letech...
I vzhledem se liší tak, jak jen se mohou muži lišit. Co je tedy spojuje?
Různí reklamní mágové by je mohli proměřit, zvážit, probírat jejich gesta, polouzavřená, otevřená pohupování na špičkách, vrtění boky. Zubení se a šklebení se. Mohou spočítat jejich samohlásky a souhlásky i tečky nad ypsilon.
Sherlock Holmes by však byl patrně hotov s hodnocením dříve a stačilo by mu pouhé pozorování. Při vší odlišnosti spojují naše výtečníky dvě věci: chovají se jako normální lidé. A netváří se zle a útočně.
Dělají si legraci, každý po svém, nedělají ze sebe mistry světa, dokážou se smát i nad sebou samotnými. Proti zarputilým tvářím, ječivému hlasu a obrazu smrtelné, ba skoro posmrtné vážnosti, které doprovázejí většinu ostatních politiků, přinášejí odlehčení.
Šéfové, kteří chodí ve fraku, práskají kníry a rozdávají tresty, působí dnes tragikomicky. Většina politiků tak působí. Je vlastně jednoduché být populární, když jste politikem. Stačí se chovat normálně.
