Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Přidejte už konečně pořádně politikům

  11:51aktualizováno  11:51
Jednání o platech politiků připomíná smlouvání v tureckém bazaru. Poslanci se „šprajcli“, když vláda do parlamentu poslala návrh, že jim přidá jedno procento. Premiér teď couvá a nabízí 3,5 procenta. Jen aby odvrátil průšvih a skokový růst platů o čtvrtinu. Lepší by bylo změnit zákon, aby byly platy politiků přehledné. A zaplatit je zároveň pořádně.

Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák ve Sněmovně. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Možná by mě teď za ta slova někteří nejradši kamenovali, ale základní plat poslance a senátora 55 900 korun není skutečně nijak závratný. Navyšuje ho spletitý systém příplatků za funkce a funkcičky ve Sněmovně či za dojíždění. I tak to není žádné terno, vzhledem k tomu, že poslanci rozhodují o miliardách, v případě státního rozpočtu dokonce o bilionu korun.

Do jisté míry rozumím poslanci Vítězslavu Jandákovi, který si jako jediný na to ve Sněmovně troufl poukázat. Udělal to svérázně, po jandákovsku, když prohlásil: „Dělejme ze sebe blbce, on nás stejně národ mít rád nebude.“ Bojoval za svůj vyšší plat, ostatní ani necekli. V podstatě měl ale tváří v tvář mlčící Sněmovně Jandák pravdu.

Sněmovna nemůže být složená jen z lidí jako Karel Schwarzenberg či Andrej Babiš, kteří si nemusí dělat hlavu s tím, na jaký plat poslance mají podle zákona nárok. Ale pokud jsou platy poslanců nastaveny příliš nízko, jen zvyšujeme riziko, že se budou rozhlížet okolo a budou snazším terčem pro lobbisty a grázly, kteří se pokoušejí ovlivnit zákony podle svých potřeb.

Je těžké si představit, jak úspěšní, vzdělaní lidé, dobře zaplacení v privátním sektoru ve větší míře ochotně opouštějí své pozice a jdou si sednout do zvláštního prostředí Poslanecké sněmovny, za základní plat 55 900 korun. I s příplatky a náhradami se dostanou na nějakých 80 až 90 tisíc korun hrubého. Pro řadu lidí v zemi hodně peněz, ale pro skupinu opravdu vzdělaných lidí na dobrých pozicích v soukromé sféře nijak ohromující.

Proč vlastně ten tak trochu cirkus kolem platů v parlamentu sledujeme? Po povodních, které byly v roce 2002, přišla vláda Vladimíra Špidly s ušlechtilou myšlenkou, že si politici platy načas zmrazí, aby tak ukázali svou solidaritu. Později byly sice rozmrazeny, mírně stouply, ale za předchozí pravicové vlády byly znovu zmrazeny - do konce letošního roku.

Když se politici nedomluví na něčem jiném, zmrazení skončí a platy jim vzrostou o 26 procent. Špatně to vypadá, hlavně v kontextu s tím, že státním zaměstnancům Sobotkova vláda přidává 3,5 procenta. Ale právě mechanismus zmrazování na určitou dobu vede k tomu, že když skončí tato doba, může být nárůst platu o to markantnější.

Přimlouval bych se za to, aby politici našli odvahu se svými platy udělat něco zásadního - ne to, zda si přidají procento nebo tři a půl procenta. Nechat jim plat jako určitý násobek průměrného příjmu v zemi, ale zároveň takový, aby v něm mohly být zahrnuty všechny možné spletité náhrady, které teď dostávají. A z tohoto platu, který by každý volič mohl snadno zkontrolovat, by si museli platit vše. Vůbec by přitom nevadilo, kdyby takový plat bez bočních náhrad byl vyšší než teď. O to silněji bychom pak politikům mohli otloukat o hlavy všechny chyby v zákonech či přímo „zmetky“, které občas schvalují.







Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.