Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Svaz bojovníků. Ale za co? Za totalitu, či za svobodu?

  14:06aktualizováno  14:06
Český svaz bojovníků za totalitu. Tak by se asi nejspíš ta organizace mohla jmenovat, kdyby ji lidé posuzovali podle kroků jejího vedení. Tedy nikoli Český svaz bojovníků za svobodu, jak se jmenuje dnes. Samozřejmě, že tahle organizace dnes budí pozornost, protože její vedoucí představitelé se nechovají, jak mají v názvu.

Symbolem a těžištěm, kolem kterého se koncentruje kritika, je předseda ČSBS Jaroslav Vodička. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Zrušili dvě z místních organizací a vyloučili předsedkyni jedné z nich, protože...

... protože měla jiný názor. Navíc toho ta předsedkyně sama od sebe dělala pro připomínání českých dějin mnoho (možná víc než vedení samo), což asi taky vadilo. Vedení je přece od toho, aby vedlo, komu se to nelíbí, ať nepřekáží. Asi tak v duchu tradice absolutní poslušnosti z éry Gustáva Husáka.

Odchody z ČSBS

Svaz v krátké době opouští veterán Pavel Vranský, dcera bývalého předsedy Markéta Čermínová či dvě ženy, které přežily tragédii v Ležákách. Všichni na protest proti vedení svazu.

Možná pak nepřekvapí, že současný předseda Jaroslav Vodička v minulosti tajil členství v normalizační KSČ. A asi také nepřekvapí, že někteří významní členové odcházejí z této organizace sami od sebe, protože už toho mají dost. Jako například veterán od Tobruku Pavel Vranský. Ten byl u začátku svazu a působil v něm šedesát (!) let. Teď na protest proti metodám vedení ohlásil odchod.

Nebo Jarmila Doležalová, která jako dítě přežila likvidaci Ležáků. Kdo by však měl v takové organizaci být jiný než tito lidé? Politička Jana Bobošíková, která svého času ovládla místní organizaci v Lidicích a kvůli které odešly z této buňky žijící svědkyně lidické tragédie?

Někdo řekne, že nás to nemusí zajímat, členy tohohle spolku nejsme, tak co. Problém je, že dějiny i současnost, budoucnost, i budoucnost té minulosti, to vše naše je. Stejně jako jazyk. Samotný pojem „svaz bojovníků za svobodu“ se už skoro vyprázdnil a pomalu se mění v opak. Namítnete, že to není nic zvláštního, a doporučíte se podívat, jaká že to vlajka vlaje nad Hradem.

A že jedna organizace nemůže být lepší než celá společnost. Jenže bojovníci za svobodu vznikli jako společenství těch, kteří měli nabízet cestu: ukazovat, že má smysl za něco bojovat, že má smysl svobodu bránit a že to není zadarmo. Protože ti, kdo bojovali, bojovali i za ty, kteří nebojovali. Nabízet příklady? Ale jaké příklady bude nabízet, až odejdou všichni ti, kteří svým životem takovým příkladem mohou být?

Možná nastal čas, aby vznikla nová organizace, která bude plnit to, co se od ní očekává. Nebylo by špatné, kdyby se to stalo dřív, než zemře poslední válečný veterán.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.