Stoupenci samostatného Skotska v Edinburghu (19. září 2014)

Stoupenci samostatného Skotska v Edinburghu (19. září 2014) | foto: AP

KOMENTÁŘ: Rozpad Británie se nekoná. Prozatím

  • 23
Skotsko má za sebou jeden z nejdůležitějších dnů ve své historii. Jeho obyvatelé se rozhodli být dál součástí Spojeného království a navenek to vypadá, že se pojede „ve starých kolejích“. Hlasování přesto bude mít dopad na další osud celé Británie, píše ve svém komentáři politoložka Zuzana Kasáková.

Pro Skotsko byl ten čtvrtek opravdu velkým dnem. Poprvé v historii obyvatelé této země rozhodovali o vytvoření nezávislého skotského státu. Důležitosti tohoto rozhodnutí pro další směřování nejen Skotska, ale i zbytku Spojeného království si byli vědomi všichni. Bezprecedentní téměř 85% účast voličů je toho jasným důkazem.

Skotská volba

Přestože zastánci setrvání Skotska ve Spojeném království zvítězili větším rozdílem, než předpovídaly poslední průzkumy veřejného mínění, neznamená to, že by podporovatelé nezávislosti zcela ztratili. Nahlíženo optikou podpory nezávislosti Skotska za posledních několik desetiletí, představuje zisk necelých 45% dosud nejvyšší podporu samostatnosti v historii (samozřejmě svou roli sehrála několikaletá intenzivní kampaň ve prospěch odtržení od Velké Británie).

Odmítnutí skotské nezávislosti ale neznamená, že by vše zůstalo při starém. Naopak. Získá více pravomocí. Jak bude konkrétní seznam oblastí, které budou Skotsku britskou vládou postoupeny, vypadat, lze jen spekulovat. Dle závazku britských politiků je možné očekávat větší pravomoci v sociální či fiskální oblasti, byť se nebude jednat o plnou fiskální autonomii včetně kontroly příjmů z ropy.

Budou mít Angličané svůj parlament?

Debata o prohloubení skotské devoluce (přesun pravomocí shora dolů, pozn. red.) ovlivní také devoluční uspořádání ve zbytku Spojeného království. Bude nutné vzít v úvahu Wales, Severní Irsko a zejména Anglii, která jako jediná nedisponuje vlastním parlamentem, a její vnitřní záležitosti jsou tak rozhodovány v britském parlamentu za účasti poslanců za Skotsko, Wales či Severní Irsko.

V kontextu debaty o zvyšování pravomocí pro Skotsko sílí hlasy, aby si Angličané o svých záležitostech rozhodovali sami. Shoda na vhodném řešení zatím neexistuje. Již návrhy Blairovy vlády, která devoluční proces ve Spojeném království v devadesátých letech odstartovala, aby v osmi anglických regionech byly vytvořeny regionální parlamenty po vzoru ostatních částí Británie vzaly za své po neúspěšném referendu v regionu Severovýchod v roce 2004.

Další možností je omezení hlasování poslanců, kteří nebyli zvoleni v Anglii, při projednávání otázek týkajících se výhradně Anglie. Při jednáních o nové devoluční legislativě se dá tedy očekávat tlak anglických poslanců, aby britská vláda nabídla adekvátní řešení.

Zuzana Kasáková

Absolventka západoevropských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde získala také doktorát. Studovala i na řadě zahraničních univerzit – University of Cambridge, University of Edinburgh, University of Glasgow a London School of Economics and Political Science. Absolvovala také stáž u Skotské národní strany v britském parlamentu. Od roku 2005 přednáší na Fakultě sociálních věd.

Zůstává také otázkou, zda debata o novém uspořádání ve Spojeném království povede ke kodifikaci britské ústavy s jasně vymezenými pravomocemi pro Londýn a historické části země, jak požadují někteří politici.

Tyto skutečnosti mohou zkomplikovat dodržení časového harmonogramu pro formulování nové legislativy pro Skotsko. Pokud britská vláda nebude schopna dostát svým slibům, nabízí tím opět šanci svým oponentům, zejména Skotské národní straně.

Ústavní uspořádání Spojeného království. stejně tak možné vystoupení země z Evropské unie, budou jedny z hlavních témat britských parlamentních voleb, které proběhnou v květnu 2015. Pokud v nich zvítězí síly podporující odchod Spojeného království z Unie a uskuteční se tolik diskutované referendum, otázka nezávislosti spíše proevropského Skotska může být znovu otevřena.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Britská královská rodina

Video