Exprezident Václav Klaus před rozhovorem na TV Prima (31. prosince 2013)

Exprezident Václav Klaus před rozhovorem na TV Prima (31. prosince 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

GLOSA: Václav Klaus už nehájí svobodu lidí a suverenitu států

  • 83
Cítím se podvedený Václavem Klausem. Bývalý prezident roky mluvil o tom, že naprosto nejdůležitější je lidská svoboda a suverenita národních států. Byla to jeho hlavní témata. Ať už si v Bruselu vymysleli cokoliv, okamžitě to označil buď za ohrožení svobody jednotlivce, či za další pokus o zbavení svrchovanosti země.

Například v roce 2010 řekl, že Unie je v největší krizi v historii a svoboda lidí je ohrožena. V roce 2012 zase označil za nejškodlivější nápad pro svobodnou společnost energetické štítky budov, které slouží jako informace o náročnosti domů na teplo.

Proč ne, stavěl se do role hlídače, měl svá silná témata. Ohrožení svobody Václav Klaus viděl všude. Tu u aktivistických soudců, kteří si uzurpují moc.

Tamhle zase u nevládních organizací, které v duchu falešné ideologie NGOismu chtějí nahradit standardní politické strany. Nebo v ekolozích, jejichž environmentalismu se bál víc než al-Káidy.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Teodor Marjanovič: Co stojí v cestě ruské rozpínavosti? Zhola nic
  • Jana Bendová: Ženy jsou lepší než muži
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Po ruské agresivní invazi na Krym bychom tedy od Václava Klause čekali konzistentní obhajobu nejdůležitějších hodnot, o něž nyní Ukrajinci přicházejí. Rusové přece svým vpádem potlačili svobodu místních lidí a poškodili suverenitu země.

Jenže exprezident vydal k situaci dva komentáře a v obou spíše nachází pochopení pro Rusy. Třebaže ti Ukrajincům sebrali možnost samostatně vykonávat moc nad částí vlastního území. Už si nerozhodují sami v Kyjevě, ale někdo jiný v Moskvě.

Čekal jsem, že Václav Klaus řekne zhruba něco podobného jako jeho nástupce na Hradě Miloš Zeman. Vždyť oba zažili zklamání ze sovětské okupace Československa v srpnu 1968. "Máme své zkušenosti s vojenskou intervencí. Jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," odsoudil Rusy Miloš Zeman – a to i se svými "lukoilovými" poradci v zádech.

To Václav Klaus nejprve ještě před invazí na Krym kritizoval Západ, že krizi v zemi pomohl rozpoutat: "Ukrajina zůstala a nemohla nezůstat zemí hluboce ekonomicky zakotvenou v postsovětském prostoru, navázanou a v mnoha ohledech závislou na Rusku. To je přirozené a neexistuje žádná snadná cesta, jak to změnit." Už to bylo překvapivé, protože ještě v roce 2005 Klaus coby prezident podpořil snahy Ukrajiny o vstup do NATO i do Evropské unie. Dalším překvapením byl Klausův druhý komentář, v němž invazi neodsoudil. Podobně jako Kreml spíše připomněl "brutální politickou destabilizaci Ukrajiny a politický převrat".

Asi proto, že Ukrajinu neobsadili environmentalisté a nevnutili jí energetické štítky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue