Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Václav Klaus už nehájí svobodu lidí a suverenitu států

  11:58aktualizováno  11:58
Cítím se podvedený Václavem Klausem. Bývalý prezident roky mluvil o tom, že naprosto nejdůležitější je lidská svoboda a suverenita národních států. Byla to jeho hlavní témata. Ať už si v Bruselu vymysleli cokoliv, okamžitě to označil buď za ohrožení svobody jednotlivce, či za další pokus o zbavení svrchovanosti země.

Exprezident Václav Klaus před rozhovorem na TV Prima (31. prosince 2013) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Například v roce 2010 řekl, že Unie je v největší krizi v historii a svoboda lidí je ohrožena. V roce 2012 zase označil za nejškodlivější nápad pro svobodnou společnost energetické štítky budov, které slouží jako informace o náročnosti domů na teplo.

Proč ne, stavěl se do role hlídače, měl svá silná témata. Ohrožení svobody Václav Klaus viděl všude. Tu u aktivistických soudců, kteří si uzurpují moc.

Tamhle zase u nevládních organizací, které v duchu falešné ideologie NGOismu chtějí nahradit standardní politické strany. Nebo v ekolozích, jejichž environmentalismu se bál víc než al-Káidy.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Teodor Marjanovič: Co stojí v cestě ruské rozpínavosti? Zhola nic
  • Jana Bendová: Ženy jsou lepší než muži
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Po ruské agresivní invazi na Krym bychom tedy od Václava Klause čekali konzistentní obhajobu nejdůležitějších hodnot, o něž nyní Ukrajinci přicházejí. Rusové přece svým vpádem potlačili svobodu místních lidí a poškodili suverenitu země.

Jenže exprezident vydal k situaci dva komentáře a v obou spíše nachází pochopení pro Rusy. Třebaže ti Ukrajincům sebrali možnost samostatně vykonávat moc nad částí vlastního území. Už si nerozhodují sami v Kyjevě, ale někdo jiný v Moskvě.

Čekal jsem, že Václav Klaus řekne zhruba něco podobného jako jeho nástupce na Hradě Miloš Zeman. Vždyť oba zažili zklamání ze sovětské okupace Československa v srpnu 1968. "Máme své zkušenosti s vojenskou intervencí. Jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," odsoudil Rusy Miloš Zeman – a to i se svými "lukoilovými" poradci v zádech.

To Václav Klaus nejprve ještě před invazí na Krym kritizoval Západ, že krizi v zemi pomohl rozpoutat: "Ukrajina zůstala a nemohla nezůstat zemí hluboce ekonomicky zakotvenou v postsovětském prostoru, navázanou a v mnoha ohledech závislou na Rusku. To je přirozené a neexistuje žádná snadná cesta, jak to změnit." Už to bylo překvapivé, protože ještě v roce 2005 Klaus coby prezident podpořil snahy Ukrajiny o vstup do NATO i do Evropské unie. Dalším překvapením byl Klausův druhý komentář, v němž invazi neodsoudil. Podobně jako Kreml spíše připomněl "brutální politickou destabilizaci Ukrajiny a politický převrat".

Asi proto, že Ukrajinu neobsadili environmentalisté a nevnutili jí energetické štítky.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.