Otázka změn klimatu a globálního oteplování patřila mezi Klausova oblíbená témata už v době, kdy byl českou hlavou státu. Například v rozhovoru s americkou televizí Fox News v roce 2009 řekl, že „ono velmi malé globální oteplení, které zažíváme, je důsledkem přirozených příčin“. V rozporu s názorem drtivé většiny odborné komunity tehdy také řekl, že úloha člověka je v něm „velmi malá, téměř zanedbatelná“.
V sobotu připustil, že jeho strana tuto debatu nevyhrála. „I spor o takzvané globální oteplování patří minulosti. Navzdory evidentní a dobře dokumentované „klimatické pauze“ (18 let nedošlo k žádnému zvýšení globálních teplot) vyhráli klimatičtí alarmisté tento spor - se všemi dobře známými negativními důsledky pro svobodu a prosperitu,“ nechal se slyšet Klaus.
Není úplně zřejmé, o jaký osmnáctiletý úsek jde. Vědci většinou hovoří o období mezi lety 1998 až 2013, přičemž takové přestávky v růstu teplot považují za normální. Některé novější analýzy, například amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA), navíc tvrdí, že se globální oteplování v tomto období vůbec nezpomalilo. Roky 2015 a 2016 pak byly globálně nejteplejší za celou dobu měření, tedy od roku 1880, uvádí NOAA a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Klaus Alternativě pro Německo přeje úspěch
Klaus v sobotu ve svém projevu hovořil i o řadě dalších témat a mimo jiné vyjádřil Alternativě pro Německo podporu před volbami 24. září. Úspěch AfD, kterou odborníci považují za pravicově populistickou, by podle exprezidenta byl také úspěchem pro něj a pro všechny evropské demokraty.
Že to vidí jinak, dalo dnes najevo asi 500 lidí, kteří proti předvolební akci AfD v Norimberku protestovali. Vadilo jim především, že ve městě vystupuje volební lídr AfD Alexander Gauland, který v srpnu řekl, že by bylo dobré „zbavit se“ Aydan Özoguzové, která je zmocněnkyní německé vlády pro migraci a integraci.
Město se kvůli jeho slovům pokusilo vypovědět AfD smlouvu na pronájem sálu, kde se předvolební akce uskutečnila. Soud ale rozhodl ve prospěch politického uskupení, které by v parlamentních volbách mohlo získat kolem devíti až deseti procent hlasů.
