Komunita Dene trpí následky globálního oteplování

Komunita Dene trpí následky globálního oteplování | foto: Profimedia.cz

Globální oteplování ničí stáda sobů. Kanadští indiáni bojují o přežití

  • 92
Následky globálního oteplování často trpí ti, kteří k němu přispívají jen minimálně. Dobrým příkladem jsou domorodé komunity ze severu Kanady. Tam změny klimatu decimují stáda sobů polárních, která původním obyvatelům po staletí sloužila jako zdroj obživy.

Potomci původních obyvatel nejsevernějších regionů Kanady až donedávna projížděli po nekonečných pláních, po kterých pobíhala obrovská stáda sobů polárních. Ti sloužili po generace jako hlavní potrava pro tisíce lidí z komunity Dene, stejně jako celé řadě ostatních původních obyvatel. V posledních letech se však idyla začíná měnit v boj o přežití.

Globální oteplování

Výraz globální oteplování, resp. změna klimatu, je v současnosti používán především pro poslední oteplování, které začalo na začátku 20. století a projevuje se jednoznačným a pokračujícím růstem průměrné teploty klimatického systému Země. Podle názoru většiny vědců je silně ovlivněno aktivitami člověka. K většině oteplování (90 %) od roku 1971 došlo v oceánech.

Do roku 2100 by měla povrchová teplota na Zemi stoupnout o 0,3 až 1,7 °C pro scénáře s výrazným snižováním produkce CO2, resp. o 2,6 až 4,8 °C pro scénář s dnešním tempem produkce CO2.

Zdroj: Wikipedia

Jim Antoine, jeden z lovců Dene, se reportérům organizace Thomson Reuters Foundation svěřil, že dlouhodobě sleduje postupné vymírání místních sobích stád. Podle klimatologů stojí za jejich redukcí celá řada faktorů, tím nejvýraznějším však podle nich je globální oteplování. V Severozápadním teritoriu se průměrná roční teplota za posledních dvacet let zvýšila o více než tři stupně Celsia.

„S následky změn klimatu tady žijeme každý den,“ tvrdí Antoine. „Za starých časů byla zima mnohem déle a v zemi bylo více vody,“ vzpomíná.

Situaci ve své domovině dlouho sleduje nejen coby lovec. V devadesátých letech byl i premiérem Severozápadního teritoria a s problémy se mu svěřovaly tisíce lidí.

Právě oblasti na severu Kanady jsou na následky globálního oteplování nejcitlivější, podobně jako arktické ekosystémy, Grónsko či tropické korálové útesy. Podle vědců je růst teplot v arktických regionech až dvakrát vyšší, než činí celosvětový průměr. Růst teplot nejvíce ovlivňuje zvířecí populace v zasažených regionech.

Stáda sobů polárních na severu Kanady jsou toho smutným příkladem. Počet březích samic v populaci sobů se mezi lety 2012 a 2015 snížil na polovinu. V roce 1986 ochránci životního prostředí odhadovali, že v regionu žije 470 tisíc jedinců, nyní je to pouhých 16 tisíc.

Ztráta tradiční potravy

Obyvatelé kanadského severu se obávají, že se stále rostoucími teplotami se jejich situace bude jen zhoršovat. Podle studie Univerzity v Cambridgi může globální oteplování způsobit nedozírné ekonomické ztráty už do konce století. Kvůli globálnímu oteplování totiž dříve nebo později začne tát permafrost (trvale zmrzlá půda, pozn. red.) a do atmosféry se z něj uvolní dosud konzervované emise oxidu uhličitého a metanu. Obrovské množství skleníkových plynů následně ještě zvýší efekt globálního oteplování.

Domorodí lovci ze severu Kanady pociťují následky oteplování již několik let. Dřívější tání sněhu a pozdější nástup zimy ovlivňuje migrační trasy sobů, kteří se mnohdy nedostanou včas do oblastí, kde tradičně přezimují. Vymírání sobů není jen problémem severu Kanady, podobný scénář u příbuzných druhů zažívají také v Norsku a Rusku, píše agentura Reuters.

Nikde však nemají takový dopad na obyčejné lidi jako v Severozápadním teritoriu. Pro členy komunity Dene totiž není lov sobů jen kulturní tradicí, ale také hlavním zdrojem obživy. Klasické potraviny zde totiž stojí více než dvojnásobek běžné ceny ve velkých kanadských městech. Doprava potravin na území o rozloze Egypta je extrémně nákladná. I kvůli tomu, že v celém regionu žije pouhých 50 tisíc lidí.

„Lidé tady byli vychování na pojídání sobího masa a jejich těla jsou na zpracování takového jídla stavěna. Potraviny z obchodů nejsou tak zdravé, mají více tuku a cukru, než by měly,“ popisuje lokální politik Bob Bromley z hlavního města Severního teritoria Yellowknifu.

Změna jídelníčku se již začíná projevovat, jak uvádí vládní zpráva z roku 2014. Obezita je u domorodých obyvatel na vzestupu. S ní souvisí změna životního stylu, méně pohybu, rostoucí počet pacientů s cukrovkou a rakovinou.

Potravinová pomoc

Lidé z nejsevernějších cípů Kanady jsou také mnohem více závislí na potravinové pomoci. Její objem se podle zprávy Kanadské potravinové banky mezi lety 2008 a 2013 více než zdvojnásobil. Plně na potravinové pomoci nyní žije asi 3 500 obyvatel z regionů Severozápadní teritorium, Nunavut a Yukon.

Klimatická konference

Od 30. listopadu do 11. prosince 2015 se bude ve Francii konat Světová klimatická konference pod francouzským předsednictvím. Bude to nejvýznamnější mezinárodní setkání, jaké kdy bylo v Paříži pořádáno. Očekává se účast až 40 000 lidí. Cílem konference je uzavření všeobecné závazné dohody pro ochranu klimatu. Plánovaná pařížská dohoda má nahradit dosluhující Kjótský protokol, který měl za cíl snížit emise šesti skleníkových plynů o 5,2 procenta v období let 2008 až 2012 v porovnání s rokem 1990 či 1995. Na sklonku roku 2012 byla platnost dohody o tři roky prodloužena.

„Klimatické změny a globální oteplování v některých oblastech dokonce přímo ohrožují i život místních obyvatel. Lov je kvůli tenčímu ledu na místních vodních plochách mnohem rizikovější,“ vysvětluje Jamal Shirley z Nanavutského výzkumného institutu.

Mnoho místních totiž loví navzdory tradicím na sněžných skútrech. Zejména mladí lidé se tak v uplynulých letech při lovu utopili po tom, co se propadli pod ledovou krustu zamrzlých jezer a zátok.

„Bereme-li v potaz všechny faktory, které se objevují v souvislosti s globálním oteplováním, nelze se na vše dívat jako na izolované problémy. Stále tady vládne příroda a lidé jsou velmi zranitelní,“ myslí si Shirley.

Situaci by mohla zvrátit očekávaná klimatická konference, která proběhne letos v listopadu a v prosinci v Paříži. Státy by se na ní měly zavázat k omezení emisí tak, aby teplota do konce století nestoupla o více než dva stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou (více o konferenci viz box).

Domorodí obyvatelé kanadského severu jsou však k jednání státníků skeptičtí. „Státy, které znečišťují ovzduší, s tím nepřestanou. My za změny klimatu nemůžeme. Jsme ale ti, kteří s nimi musí žít,“ myslí si lovec Jim Antoine.

Podívejte se, jak žijí lidé z komunity Dene:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video