Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Grónské jaro začíná dřív než před deseti lety, vědci podezírají globální oteplování

  11:00aktualizováno  11:00
Začátek vegetačního období rostlin, který symbolizuje příchod jara, začíná v Grónsku během posledních let o měsíc dřív než před deseti lety, ukázala studie zaměřující se na dopady globálního oteplování. Časnější probouzení přírody ze zimního spánku přitom působí problémy například sobům polárním, kteří se na místních travinách pasou.

Grónské rostliny začínají podle vědců svá vegetační období o bezmála měsíc dřív než před deseti lety | foto: Profimedia.cz

Každé jaro je probouzení rostlin nejen v polárních oblastech závislé na klimatických podmínkách v daném roce. Fáze rozpuku přichází s oteplením, prodloužením dne a ústupem sněhové pokrývky. Globální oteplování však pravidelné cykly narušuje, což je patrné zejména v arktických oblastech Grónska. Vyšší teploty přicházejí mnohem dříve, v období, kdy je stále velmi krátký den.

Globální oteplování v jediném grafu: opravdu za to mohou lidé

Autoři studie zveřejněné v magazínu Biology Letters zkoumali v Grónsku dvanáct let rostlinné druhy. Zajímalo je především období jara, kdy se rostliny probouzí ze „zimního spánku“. Zazelenání jednotlivých druhů se ve sledovaném období lišilo, píše server The New York Times.

V krajním případě začal jeden z druhů travin růst o 26 dní dříve než na počátku sledování. Jedná se o největší rozdíl v zahájení vegetačního období, jaký byl kdy v arktických oblastech zaznamenán (celou studii v angličtině najdete zde).

Vědci posuny ve vegetačním období přisuzují klimatickým změnám a globálnímu oteplování. Ztráta mořského ledu může mít podle autora studie Jeffrey Kerbyho dalekosáhlé důsledky pro život na pevnině. Posun ve vegetačním období rostlin má pochopitelně dopady i na živočichy.

Graf k vývoji globálního oteplování:

Dopad na živočišnou říši

Už v roce 2013 Kerby společně s kolegy zjistil, že v letech, kdy zaznamenali výrazný posun vegetačního období, registrovali také dřívější a častější úmrtí mláďat sobů polárních (studii z roku 2013 najdete zde).

Globální oteplování ničí stáda sobů. Kanadští indiáni bojují o přežití

Studie uvádí, že velkým problémem je také zvětšování rozestupu mezi rostlinami, které začínají své vegetační období brzy, a rostlinami, které se probouzejí ze „zimního spánku“ později. Vzniká tak relativně dlouhé mrtvé období, ve kterém zvířata nemají dostatek rostlinné potravy.

Profesor ekologie Eric Post z Kalifornské univerzity tvrdí, že změny v Arktidě nyní probíhají tak rychle, že je výzkumníci nezvládají podrobně studovat.

„Jako člověk, který studuje vývoj klimatu, se zabývám i tím, kdy vlastně začíná jaro. Už na to však ani nedokáži odpovědět. Co je dnes vlastně jaro?“ potvrzuje rychlé změny ve vývoji klimatu profesorka z Fort Lewis College a spoluautorka studie Heidi Steltzerová.

Animace ke globálnímu oteplování od NASA:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.