Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gilotina, anděl demokratické smrti

  10:50aktualizováno  10:50
Děsivá byla doba, kdy i nástroj k zabíjení znamenal pokrok. Stalo se za Velké francouzské revoluce zásluhou lékaře Josepha Guillotina. Důvody jeho činu byly politické, humanistické i praktické.

Dosud měl totiž právo na smrt stětím pouze aristokrat, kdežto plebejec mohl být  oběšen nebo roztrhán čtyřmi koňmi. Stávalo se ale, že když tahouni nad nějakým tuhým chlapíkem umdlévali, kat nakonec musel vzdorující údy naseknout v kloubu, což bolelo i zdržovalo.

Doktor Guillotin tedy vymyslel šedesátikilovou sekeru se šikmým ostřím, upevnil ji do svislých vodicích drážek ve stojanu a za pomoci odborníka - chirurga Antoine Louise - vytvaroval plochu pro tělo i šíji. Nástroji se proto zprvu říkalo "louisette - lízinka" - název gilotina se ujal až později.

První poprava byla v roce 1792
První dekapitace a la Guillotin at Louise se odehrála na jednom pařížském náměstí 25. dubna 1792 na loupežníkovi Jacquesu Pelletierovi (mimochodem tentýž den, kdy pár set kilometrů východněji, v Alsasku, vznikla Marseillaisa). Zřejmě nejpomazanější dvě hlavy jí padly 21. ledna a 16. října 1793, kdy byli sťati Ludvík XVI. a poté Marie Antoinetta.

"Gilotina padá jako blesk, hlava odlétne, krev vystříkne - a člověk nežije," pochvaloval si vynálezce. Avšak na tehdejší potřebu stejně nebyl jeho aparát dost rychlý a všudypřítomný. A tak si revolucionáři pomáhali jinak.

Populární byla takzvaná republikánská svatba, při níž byli k nahým ženám připoutáni nazí muži a páry byly postupně topeny. Efektní i efektivní byl pak způsob, kdy se do houfu dohromady spoutaných lidí vystřelilo z kanonu nabitého dvěma koulemi spojenými řetězem.

Pravidlo, že kdo čím zachází, tím také schází, se v případě doktora Guillotina nevyplnilo. Jako vážený muž se po revoluci věnoval očkování proti neštovicím a zemřel ve vysokém věku na otravu krve z karbunklu.

Jeho vynález zatím sloužil dál... Gilotinovalo se zpravidla velmi časně ráno kromě nedělí a bez předchozího upozornění, aby se odsouzenec zbytečně nestresoval. Okamžik od stětí ke ztrátě vědomí býval různě dlouhý, podobně jako u věšení, kyanidace či elektrifikace.

Tradují se případy, že hlavy měnily mimiku, či dokonce reagovaly na slova. Jednoho červnového rána roku 1905 prý padla odťatá hlava náhodou tak, že zůstala vzpřímeně "stát" na krčním pahýlu. Několik vteřin pomrkávala a stahovala rty. Když ji povinně přítomný lékař oslovil jménem, zvedla prý víčka, stejně jako když se za živa někdo vzbudí či vytrhne z myšlenek. Oči se pozvedly a upřeně se zahleděly do doktorových...

Naposledy byl veřejně - za velké účasti diváctva - člověk gilotinován roku 1939. Neveřejně pak gilotina ve Francii příležitostně sloužila až do zrušení trestu smrti roku 1981.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.