Referendum vypsala místní rada ministrů, kteří odpovídají za vnitřní záležitosti. Všelidové hlasování následovalo po měsících rozhovorů mezi Británií a Španělskem, jichž se gibraltarská vláda nezúčastnila. Londýn a Madrid tvrdí, že referendum nemá žádnou právní váhu.
Spor o území o rozloze šesti kilometrů čtverečních na samém jihu Pyrenejského poloostrova, které utrechtskou smlouvou z roku 1713 připadlo Británii, zatěžuje léta vztahy Španělska a Velké Británie.
Maročané z Gibraltaru nemohli hlasovat
Hlasování o budoucnosti britské kolonie Gibraltar ponechalo stranou marocké imigranty. Ti zde sice žijí už čtvrt století, ale hlasovací právo neměli, upozornila agentura AFP. Kterýkoli Brit se přitom po deseti letech pobytu na poloostrově mohl referenda zúčastnit.
Jedním z těch, který nemohl veřejně vyjádřit svůj názor, byl i Sebti Abdullah. Na Gibraltaru žije a pracuje od roku 1974. "Nemám právo na nic, ani na systém sociální péče, ani na hlasování, zkrátka na nic," směje se za pultem baru jednoho hotelu, kde bez obtíží střídá angličtinu se španělštinou podle toho, jakého má zákazníka.
Konzervativní vláda na Gibraltaru, která mu upírá i právo na to, aby ho přijela navštívit jeho rodina, jakož také jakoukoli podporu, jestliže přestane pracovat, se tak ale shodou okolností připravila o jeden hlas.
Spor o strategické území
Gibraltar o rozloze šesti čtverečních kilometrů leží na samém jihu Pyrenejského poloostrova u ústí Středozemního moře, asi 20 kilometrů od Afriky. Mezi Británií a Španělskem, které mají jinak dobré vztahy jako partneři v EU a NATO, je stálým zdrojem napětí.
Britové mají na Gibraltaru vojenskou leteckou a námořní základnu, kterou využívají všichni spojenci v NATO kromě Španělska. Je zde i hlubinný přístav pro jaderné ponorky.
Gibraltar byl pod nadvládou Španělska v letech 1462-1704. Počátkem 18. století ho ve válce o španělské dědictví získala Velká Británie. V roce 1713 bylo vlastnictví Velké Británie potvrzeno tzv. utrechtským mírem. Utrechtská smlouva ale zároveň Gibraltaru přiznává "prioritní právo na návrat ke Španělsku".
Vnitřní samospráva byla na poloostrově zavedena už v roce 1964. V posledních letech začal Gibraltar usilovat o nezávislost. V říjnu 2001 vláda a opozice na Gibraltaru potvrdily ve společné deklaraci premiérům Tonymu Blairovi a Josému Maríi Aznarovi, že se nikdy nevzdají práva na sebeurčení a svrchovanosti nad svým územím.
Zatím není vůbec jasné, jak bude spor o Gibraltar vyřešen. Španělsko označuje současný stav za anachronismus a žádá, aby Gibraltar patřil Španělsku. Mezi 30 tisíci obyvateli poloostrova by se ale stěží našel jediný, který by se chtěl stát Španělem, píše Reuters.
