Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Itálie spekuluje o konci Napolitana, devadesátníka může vystřídat i žena

  14:41aktualizováno  14:41
Itálii už za pár týdnů zřejmě čekají další politické nesnáze. V kuloárech se totiž spekuluje o chystaném odstoupení bezmála devadesátiletého prezidenta Giorgia Napolitana. Tamní média proto už propírají možné nástupce. Šanci podle nich má například bývalý italský premiér Romano Prodi, ale v čele Itálie může poprvé v historii stanout také žena.

Itálie spekuluje o konci Georgia Napolitana ve funkci prezidenta. | foto: Profimedia.cz

Hovořil o tom i sám 89letý Giorgio Napolitano bezprostředně po svém loňském opětovném zvolení do prezidentského úřadu. Svůj druhý mandát už s největší pravděpodobností nedosloužím, tvrdil na jaře 2013. I přesto mu však 1 007 volitelů, k nimž patří kromě poslanců a senátorů také 58 zástupců regionů, dalo důvěru. Itálie tehdy byla v politické krizi a Napolitano, který původně svůj post obhajovat nechtěl, představoval jednu z mála jistot.

Po roce a půl však tato jistota podle italských médií směřuje ke konci. Server La Repubblica o víkendu s odkazem na nejmenovaný zdroj z okolí prezidenta uvedl, že Napolitano hodlá na přelomu roku opustit úřad. Právě na konci roku skončí také italské předsednictví EU.

S blížící se devadesátkou se italský prezident podle deníku Corriere della Sera potýká s celou řadou zdravotních problémů, které mu téměř znemožňují vykonávat funkci. Složení mandátu prý hodlá oznámit v novoročním projevu a úřad chce údajně definitivně opustit o několik týdnů později.

Kancelář prezidenta mlží

Prezidentská kancelář se k informacím italského tisku vyjádřila nejednoznačně. „Prezident nepopřel, ani nepotvrdil informace médií v této záležitosti,“ stojí v oficiálním prohlášení. Rozhodnutí o případném odstoupení z funkce je prý čistě na Napolitanovi, který o něm bude včas informovat veřejnost.

Giorgio Napolitano

Napolitano má za sebou bohatou politickou kariéru. V roce 1945 vstoupil do Italské komunistické strany, o osm let později se stal poslancem. Ve straně vydržel až do jejího zániku v roce 1991. Následně přestoupil do strany Demokratická levice. V letech 1992 až 1994 byl předsedou Poslanecké sněmovny. O dva roky později se pak stal ministrem vnitra. V květnu 2006 byl zvolen italským prezidentem.

Současný italský premiér Matteo Renzi uvedl, že Napolitano i nadále zůstává jednou z nejdůležitějších person pro budování dobrého zahraničního obrazu Itálie. „O budoucnost hlavy státu se opravdu nebojím. Jediná věc, která mi dělá starosti, je to, abych dělal svou práci dobře,“ uvedl Renzi pro server Rai News.

Stane v čele Itálie žena, nebo Prodi?

Italští novináři už stačili nabídnout i přehled potenciálních nástupců Napolitana v prezidentské kanceláři. Spekuluje se například o bývalém starostovi Říma a ministru kultury Walteru Veltronim, předsedovi Senátu Pietru Grassovi či expremiérech Giulianu Amatovi a Romanu Prodim. Ten je podle mnohých jedním z hlavních favoritů, k čemuž mu dopomáhá i pět let ve funkci předsedy Evropské komise. Prodi byl navíc během svého předsednictví italské vlády v blízkém kontaktu s Napolitanem.

Giorgio Napolitano

Současná šéfka italského parlamentu Laura Boldriniová však upozorňuje, že v čele Itálie by mohla poprvé v historii stanout také žena. „V naší vlasti máme spoustu vlivných žen s vhodnými zkušennostmi. Je tedy jedině dobře, že jsou ženy v hledáčku i pro prezidentský úřad,“ prohlásila Boldriniová. Za hlavní kandidátku je v médiích považována aktuální předsedkyně ústavního výboru senátu Anna Finocchiarová.

Otázkou zůstává, jak hladce by případná volba nové hlavy Itálie proběhla. Stačí se podívat na poslední hlasování loni na jaře. Volitelům se prezidenta nepovedlo zvolit ani po pátém kole hlasování. Nebýt ústupku Napolitana, který chtěl svým krokem zažehnat politickou krizi, s největší pravděpodobností by hledání nového prezidenta trvalo několik týdnů. Politická situace v Itálii se však od té doby v rámci možností více méně stabilizovala.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.