Antoinette Tuffová si měla 20. srpna užívat volna. Na poslední chvíli však vyměnila směnu a zamířila do základní školy ve městě Decatur ve státě Georgia. Tou dobou se tam chystal i 20letý Michael Hill, statný mladík s duševními problémy. Neplánoval se však učit. Do batohu si zabalil hromady munice, do ruky vzal samopal AK-47 a navlékl se do černého oblečení. Ani jeho nejbližší v tu dobu zřejmě netušili, jaký je Michaelův plán.
O několik minut později už parkoval svůj vůz u základní školy v Decatur. Malou chvíli vyčkával až do budovy půjde některý ze zaměstnanců nebo rodičů. Stačilo pár minut a byl v prostorách školy. Tuffová se zrovna připravovala v jedné z hlavních kanceláří na vyučování. Byla zde sama. Zničehonic se před ní rozlétly dveře a stál před ní ozbrojený mladík.
"Vypadal, že chce zabíjet," popsala později svůj zážitek Tuffová. Michael jí pověděl, že nemá proč žít a že "dneska pravděpodobně zemře". Své jméno Tuffové neřekl jen ze sebe vypravil několik slov, ze kterých bylo patrné, že nebere své léky od psychiatra. To také později potvrdil a Tuffové řekl, že by měl být v nemocnici. Odvážná učitelka si v tu chvíli vzpomněla na slova svého pastora, který jí mnohokrát radil, jak ji v těžkých chvílích pomůže Bůh. Na mysl ji vytanul také školní výcvik, na kterém se naučila, jak jednat s potenciálními útočníky.
Přemlouvání v přímém přenosu
Klidným hlasem oslovila Michaela. Ten na ni zareagoval se stejným klidem. Po chvíli však do kanceláře vešel jeden z pracovníků školy. Michael okamžitě vypálil do země a zakřičel, aby odešel. Tuffová v ten moment vytočila telefonní číslo policie, která zaznamenala následujících hodinu dlouhý dialog. Mimo to dokázala Tuffová upozornit ostatní učitele, aby evakuovali školu a zamkli všechny vchody. Všech 870 děti bylo během několika minut v bezpečí, píše server independent.co.uk.
Michael Hill
Na místo mezi tím dorazila policie. Tuffová začala Michaelovi vyprávět svůj životní příběh a že ani ona to nikdy neměla lehké. "Když jsem mohla všechny tyhle věci zvládnout já, ty je zvládneš taky," radila Michaelovi. Ten se jí posléze svěřil, že nechce nikomu ublížit. Jeho plánem bylo vyprovokování přestřelky s policií, při které měl zemřít. To potvrdil o několik sekund později, kdy do místnosti vtrhla policie. Michael však směrem ke dveřím vypálil několik ran a policie se raději stáhla.
Jsem na tebe pyšná, vzkázala útočníkovi
Tuffovou pak požádal, aby zavolala do lokálních televizí. Chtěl totiž, aby plánovanou přestřelku zachytily kamery. Tuffová ho poslechla, ven ho však odmítla pustit. "Věděla jsem, že pokud se dostane ven, může začít střílet na kohokoli. Po hodině se Michael uklidnil natolik, že ho statečná učitelka začala nenápadně přemlouvat k tomu, aby se vzdal. Dokonce mu navrhla, že vyjde ven s ním, aby ho policie nemohla zastřelit.
Nakonec její snaha slavila úspěch. Michael položil zbraně i munici na stůl a lehl si na zem. Policie byla v místnosti v podstatě okamžitě. Ze záznamu telefonátů Tuffové je patrné, jak Michaelovi říká: "Chci, aby si věděl, že tě mám ráda a jsem na tebe pyšná." Když policie Michela odvedl, vyčerpaná Tuffová ještě stačila operátorce na policejní lince říct: "Něco vám řeknu, nikdy jsem nebyla tak moc vystrašená."
Tuffová se pro americké odpůrce zbraní okamžitě stala symbolem toho, že se lidé s podobnými útočníky mohou vypořádat i beze zbraně. Mnozí pak její hrdinství používají jako argument proti plánům zastánců zbraní, kteří hodlají vyzbrojovat učitele. Členové americké Národní asociace držitelů střelných zbraní však varují, že Tuffová měla obrovské štěstí. Podobné případy podle nich většinou nekončí šťastně.
