Američany tíží ekonomické problémy a podle průzkumů se do války s Irákem bez požehnání OSN příliš nehrnou. Bushovo opětovné zvolení visí na vlásku a v paměti se vynořuje podobná zkušenost jeho otce
George Bush starší na počátku devadesátých let vyhrál v Perském zálivu válku nad Irákem, ale prohrál u veřejnosti, neboť si neporadil na domácím poli s ekonomikou.
Začátek úřadování v Bílém domě, kam se přestěhoval v lednu 2001, nevyzníval pro jeho šestapadesátiletého syna Bushe růžově. Provázela jej sice pověst zkušeného texaského guvernéra, byl ale oslaben nepřesvědčivým volebním vítězstvím nad demokratickým soupeřem Alem Gorem, ochlazující se americkou ekonomikou a nedostatkem zkušeností v zahraniční politice.
Rozhodným vystupováním po teroristických útocích na USA 11. září 2001 se karty obrátily. Bush, zprvu občas podceňovaný a kritizovaný za neznalost zahraničních politických reálií a komolení slov, se změnil v uznávaného vůdce, jenž stmelil svět v boji proti mezinárodnímu terorismu.
Nyní však Bushova popularita klesá - od 11. září 2001 ztratila o více než třicet procent - a Bush je nyní nejméně populární od útoků. Průzkumy ukazují, že lidé stále vidí Bushe jako silného a rozhodného vůdce, ale zároveň u nich roste nechuť vůči jeho přístupu k hospodářství a daním, k domácí politice a zahraničním hrozbám.
Bush, jehož vystupování hodnotí jeho odpůrci jako mírně populistické, prosazuje na oživení hospodářství daňové úlevy, které mají podle něj prospět nejširším vrstvám obyvatel USA. Podle kritiků ale z těchto úlev budou mít největší užitek nejbohatší Američané.
Klesá také počet zastánců vojenské intervence proti Iráku. Základem pro Bushovu úspěšnou volební kampaň pro příští volby by tak podle analytiků mohla být pouze krátká a vítězná válka v Iráku bez traumat vlastních obětí a bez příliš velkých ztrát na místním civilním obyvatelstvu.
Bushova politika je založena na obraně amerických zájmů. To dokládá vypovězení smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM) s Ruskem kvůli tomu, aby USA mohly rozvíjet program protiraketové obrany.
Dále například vyhlášení "války terorismu", odmítnutí Kjótského protokolu na ochranu klimatu, zavedení tarifů na pomoc železářskému průmyslu či ochrana amerických zemědělců.
První rok ve funkci Bushe ohrožovalo vyšetřování největšího bankrotu v americké historii. Světový prodejce energie Enron, který vykazoval falešné údaje v účetnictví, totiž sponzoroval volební kampaně republikánů (ale i demokratů).
Po krachu Enronu následovaly bankroty dalších firem, proto Bush v červenci 2002 podepsal zákon zabraňující další vlně firemních podvodů a zneužívání účetnictví.
Bush, otec dcer Jenny a Barbary, se narodil 6. července 1946 a vyrůstal v Texasu v prominentním politickém prostředí. Na rozdíl od svého noblesního otce je Bush mladší pro mnoho obyčejných Američanů jedním z nich, jednoduše mluvícím chlapíkem, s nímž by mnozí neváhali jít na pivo.
Přitom jeho studentská léta v elitním prostředí byla divoká a nepříliš produktivní. Mezi bakalářským a magisterským studiem sloužil v pilotní škole texaské Národní gardy. Tím se údajně vyhnul nasazení ve Vietnamu, což ale sám popírá.
V roce 1977 se oženil s knihovnicí Laurou. Poté, co na výzvu své stejně staré manželky raději skoncoval s pitím než s ní, se rychle vyšvihl v podnikání a následně i v politice.
Bývalý spoluautor Bushových projevů jej charakterizoval jako muže, jenž se řídí svými instinkty, nikoli principy, není v soukromí tak bodrý a sympatický lidový chlapík z velkých mítinků, ale člověk s obrovskou sebekontrolou.
"Nezdál se nejvhodnějším mužem pro tuto pozici. Ale jakýmsi podivným obratem osudu se stal, velmi nečekaně, tím vhodným a správným mužem."
 Americký prezident George W. Bush se usmívá během tiskové konference v Bílém domě ve Washingtonu, kde komentoval vývoj irácké krize. (7. března 2003) |
