Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Geny dlouhověkosti jsou zrádné

aktualizováno 
- Vědci už objevili několik genů, které živočichům umožňují žít déle, než je obvyklé. Slibná cesta k objevení podobných genů dlouhověkosti u lidí však nyní narazila na překážku, jíž se odborníci už dříve obávali. Ukazuje se, že tyto geny nefungují univerzálně. Tentýž gen, který prodlužuje život v jedněch podmínkách, jej v podmínkách odlišných může dokonce zkrátit.
Známé jsou již geny, které prodlužují život muškám octomilkám a červům. Před časem tým vedený italskými vědci popsal v časopise Nature myši, u nichž uměle vyřadili z činnosti jeden gen, a zvířata pak žila o čtvrtinu déle než jejich genově neupravení kamarádi.

Naděje, že by se totéž mohlo podařit u lidí, a prodloužit tak jejich věk, se však novými poznatky posouvá do vzdálenější budoucnosti.

Co prospívá samičkám, samečků se týkat nemusí
Velmi významnou studii dokončil nedávno tým ze Severokarolínské univerzity v USA. Vědci vedení Trudy Mackayovou pečlivě sledovali život mušek octomilek, které drželi v různých teplotách a krmili různými druhy potravy. Snažili se přitom najít geny či jejich varianty, jež by se vyskytovaly pouze v muškách, které se dožily vyššího věku. Tým nakonec popsal 17 různých genových variant prodlužujících život mušek. Jenže se ukázalo, že je na ně spolehnutí pouze v některých podmínkách, spojených se životním prostředím a pohlavím živočichů. Například jedna genová varianta prodlužovala život muším samičkám, které se narodily v horkém ročním období, avšak zkracovala život samičkám žijícím ve stabilní pokojové teplotě. Na samečky neměla tato genová varianta žádný vliv, ať žili, kde žili. "Mutace, které za určitých podmínek zkracují délku života, byly v průběhu evolučního vývoje vybrány zřejmě proto, že v jiných podmínkách se ukázaly jako přínosné," řekl k tomu časopisu New Scientist biolog John Tower z univerzity v Jižní Kalifornii.

Člověk není hmyz
To ovšem komplikuje představu, že bude možné poznat fungování lidských genů dlouhověkosti, a pak třeba pomocí léků napodobit jejich účinek. Člověk přece žije dlouho a pohybuje se v průběhu života v mnoha různých prostředích. Jiný odborník, James Curtsinger z univerzity v Minnesotě, stále doufá, že pokusy na muškách octomilkách nemusí mít vypovídací hodnotu. Tento malinký hmyz totiž žije dlouhá desetiletí v laboratořích, protože si jej vědci oblíbili pro genové pokusy. Pokusná moucha se liší od svých příbuzných žijících v přírodě (dávno přivykla na umělé prostředí), a když z laboratoře uletí, zahyne. Proto Curtsinger soudí, že tato choulostivá muška reagovala na změny prostředí při pokusech příliš citlivě a na vliv genů z toho lze usuzovat jen velmi opatrně.

Muži ano, ženy ne
Nicméně předběžné výsledky ze sledování dalších zvířat začínají potvrzovat závěry týmu již zmíněné T rudy Mackayové. A italští genetikové z univerzity v Kalábrii dokonce oznámili, že našli genovou variantu, která zřejmě prodlužuje život mužům, ale ne ženám. Tento závěr se však pochopitelně nedá prověřit přesnými laboratorními pokusy. To by naznačovalo, že najít univerzální lék pro lidskou dlouhověkost, založený na poznání práce genů, nebude asi možné. Lékaři někdy v budoucnu snad budou mít k dispozici "prodlužovače" života, ale budou zřejmě jiné pro muže a jiné pro ženy, a ještě k tomu odlišné pro lidi žijící různým stylem života v různých klimatických pásmech. Do té doby nezbývá než sázet na metody, které už vědci popsali: nejosvědčenějším receptem na delší život je rozumná, ale neustálá tělesná i duševní aktivita.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.