Tilapie je tropická sladkovodní ryba podobná kaprovi, původně pocházející z Afriky. Znalci považují její maso za velmi chutné, a proto se rozšířila i do dalších řek a rybníků v teplých končinách - i do Střední Ameriky a na jih USA. Za normálních okolností, když má tilapie dost potravy a dostatek času na růst, dosahuje délky až pětačtyřiceti centimetrů a váží až ke třem kilogramům.
RYCHLÝ RŮST
Kubánští vědci ze Střediska genetického inženýrství a biotechnologie v Havaně tyto normální okolnosti změnili. V laboratoři do ní totiž vložili gen, který v ní vytváří zvláštní růstový hormon. Ryba díky tomu roste dvakrát rychleji.
Z čistě vědeckého hlediska nejde o nic převratného. "Podobné pokusy přímo s tilapií se dělají už od roku 1993," připomíná profesor Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze.
Převratné však je, co se s genově upravenou tilapií dále děje - kubánští vědci a další dobrovolníci ji pokusně jedí. "Žádné potíže s tím nemáme," říká vědec Pablo Estrada, který se kulinářských pokusů přímo účastní. Pokud experimenty dobře dopadnou, dostane se ryba na talíře běžných Kubánců někdy začátkem příštího roku. A to se s genově upravenými živočichy dosud nikde ve světě nestalo.
MYŠ VELIKOSTI KRYSY
Už začátkem osmdesátých let vědci v některých ústavech pokusně podávali laboratorním myším krysí růstový hormon. Protože krysa je mnohem větší než myš, pokusné myši dorůstaly nevídané velikosti. Někteří experti se domnívali, že upravený růstový hormon by mohl zvětšit proporce skotu a prasat, čímž by vzniklo mnohem víc masa. Ale nepodařilo se.
"Zdá se, že hospodářská zvířata jsou už vyšlechtěna na maximum a jejich velikost už nejde dále zvětšit ani růstovým hormonem," vysvětluje Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi.
Přesto se růstový hormon injekčně (tedy bez jakékoli manipulace s geny) podává skotu a prasatům v USA, aby zrychlil jejich růst. "V Evropské unii a také v České republice je podávání růstového hormonu hospodářským zvířatům zakázáno," říká Jaroslav Petr. "Je to dáno spíše ekonomickými důvody - už dnes je v Evropě nadbytek masa i mléka a státy nemají zájem nadprodukci dále zvyšovat."
TRANSGENNÍ RYBY
Nové poznatky už dnes umožňují vložit do živočišného organismu gen, který by tam přímo vyvolal požadované změny, například vytváření růstového hormonu. Organismu změněnému genovou manipulací v laboratoři se říká transgenní. Při výzkumu transgenních ryb se vědci soustřeďovali zejména na způsoby, jak zrychlit jejich růst, zvýšit odolnost proti nepříznivým teplotám, nevhodnému složení vody či proti nemocím.
Mezi pokusné ryby se dostali například lososi, kteří dospívají několik let, a také tilapie, které dají nové potomstvo už dříve než za rok.
Jak uvádí profesor Julian Kinderlerer z britské Sheffieldské univerzity, nejčastěji se upravená část DNA (dezoxyribonukleové kyseliny nesoucí genetickou informoci) vpravuje mikroinjekcí do oplodněného rybího vajíčka. Všechny takto vytvořené transgenní ryby zatím sloužily pouze k vědeckému poznání.
TILAPIE DO SVĚTA?
Právě Kuba je přímo předurčena k tomu, aby vyzkoušela potraviny z transgenních živočichů.
Havanské Středisko genetického inženýrství a biotechnologie má ve světě uznávané jméno. Letos v létě pořádalo i mezinárodní biotechnologický kongres. Zdejší vědci jsou tedy schopni provádět různé genové manipulace.
Vzhledem k americké blokádě také Kubánci trpí nedostatečnou nabídkou potravin. Proto se pravděpodobně nebudou ostýchat dopřát si pochoutku z nové tilapie. V bohatších zemích si zatím nikdo netroufl s takovou potravinou přijít na trh, protože se výrobci bojí, že by ji zákazníci nekupovali.
Navíc má Kuba dobré vztahy i s dalšími rozvojovými zeměmi, kde také není levných potravin nazbyt. Dá se tedy předpokládat, že pokud se jídla z transgenní tilapie ujmou na Kubě, objeví se časem i v dalších zemích. A mohou být následovány i dalšími potravinami z genově upravených živočichů.
JÍDLO ZŘEJMĚ BEZPEČNÉ
"Nebojím se masa, jež vyrostlo díky uměle vloženému genu, který vytváří růstový hormon," říká Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. "Růstový hormon je bílkovina, který ztrácí svoji biologickou účinnost při kuchyňské přípravě a pak v lidském žaludku. Není nutné se obávat, že když ho člověk sní, začne taky růst."
"Navíc je rybí růstový hormon odlišný od lidského a ryby jsou od člověka biologicky hodně daleko," doplňuje ho Jaroslav Drobník z Karlovy univerzity.
Obavy by podle mnoha vědců neměl vzbuzovat ani fakt, že v mase transgenního živočicha jsou jiné geny. "Objednáme-li si v restauraci krvavý biftek nebo dokonce tatarský biftek, jsou v něm nijak nezneškodněné funkční geny vola, z něhož je biftek připravený. Zatím to na lidstvo žádný vliv nemělo," uvádí profesor Julian Kinderlerer z Sheffieldské univerzity.
OHROŽENÁ PŘÍRODA?
Experti si však zatím nejsou jisti, co by se stalo, kdyby se transgenní živočich dostal do volné přírody.
"V evropských zemích platí pravidla, která fakticky vylučují komerční použití transgenních ryb," konstatuje profesor Drobník. "Důvod je v tom, že tyto rychle rostoucí ryby by v případě úniku do přírody měly výhodu oproti rybám původním, mohly by zlikvidovat jejich přirozenou populaci."
Tilapie je však ryba sladkovodní a Kuba izolovaný ostrov. "Pokud tedy unikne, může se nanejvýš stát, že bude ohrožena druhová rozmanitost na Kubě, ale dál se transgenní ryba šířit nebude," soudí Drobník.
Ať tak či tak, transgenní džin už vylézá z láhve. Příští léta tedy ukážou, jestli přinese dostupnou výživu pro hladovějící, anebo i problémy, o nichž lidstvo zatím netuší.
 Tilapie sladkovodní tropická ryba, která otevírá novou kapitolu biotechnologie. |
