Evropou obchází strašidlo genového inženýrství. Jedni považují genové úpravy za největší objev tohoto století, který přinese revoluci v zemědělství. Druzí se naopak děsí, že manipulace s geny škodí zdraví a rozvrací přírodu. Ve hře je osud tradičního zemědělství, obchod s potravinami, ale třeba i další vývoj medicíny. Přitom nejde o pouhou teorii: potraviny z genově upravených plodin jsou už na trhu. Lidé v západní Evropě je odmítají, radikálové likvidují úrodu. Je taková panika na místě? Shrnující pohled říká: na místě není, ale opatrnost vůči genovým změnám je zcela oprávněná.
Názvem genové inženýrství se označuje schopnost vědců cíleně měnit dědičné vlastnosti rostlin a živočichů. Vědci v laboratoři vkládají do zemědělských plodin geny z jiných rostlin, nebo dokonce geny z živočichů. Zemědělské plodiny pak mění svoje vlastnosti - jsou odolnější vůči postřikům, neublíží jim škodlivý hmyz, dávají vyšší úrodu. Ale to je teprve začátek: konečným cílem je schopnost člověka doslova konstruovat rostliny podle potřeby. Tím by se zemědělství definitivně přeměnilo v průmyslové odvětví.
Nadšení v Americe
Největšího rozmachu dosáhly genové úpravy ve Spojených státech. »Lidé v zemědělství jsou obvykle nedůvěřiví k novinkám, ale výsledky je přesvědčily rychle,« říká farmář Dennis Wentworth, který ve středním Illinois pěstuje genově upravenou neboli transgenní odrůdu sóji, jíž nevadí postřiky proti plevelům. Sedlák tedy může na svém poli vybít všechen plevel, aniž by se musel bát, že si při tom zničí i úrodu. »Nebude to dlouho trvat, a v Americe stěží najdete farmáře, který nebude pěstovat geneticky upravené plodiny,« prorokuje. A skutečně - z 29 milionů hektarů, na nichž se v USA pěstuje sója, je letos polovina osázena transgenními odrůdami. Až donedávna běžní Američané klidně jedli potraviny vyrobené z genově upravených rostlin. Důvodem není ani tak bezstarostnost, jako spíše důvěra ve velmi přísný Úřad pro potraviny a léky (FDA), který takové jídlo pustil na trh.
Strach v Evropě
Zato Evropané, na jejichž kontinent se transgenní potraviny vozí hlavně z USA, se vyděsili. »Měli svoji zkušenost s nemocí šílených krav, na kterou úřady nezareagovaly včas. Jejich nedůvěru nyní přiživil i případ s dioxiny v drůbežím a vepřovém mase z Belgie,« soudí Roger Beachy, ředitel vědeckého střediska pro výzkum rostlin v americkém Saint Louis. Mnozí Evropané dnes genově upraveným potravinám říkají Frankensteinovo jídlo a mluví o biologickém Černobylu. A jejich strach se začal přesouvat zpět přes Atlantik do USA. I tamní zákazníci se nyní znepokojeně ptají - co když na obavách Evropanů něco je?
Uspěchaný byznys
Většina znepokojených lidí považuje potraviny z transgenních rostlin za zdraví škodlivé. V tom podle dosavadních vědeckých poznatků pravdu nemají. Reálnějším nebezpečím je, že transgenní plodiny pozmění přírodní rovnováhu. V poslední době se objevily hodnověrné vědecké studie, které toto podezření zčásti potvrzují. Jestliže však něco oprávněně živí obavy z genetického inženýrství, je to spěch, s nímž se dere do každodenního života lidí. Jde totiž o byznys, v němž se zisky budou počítat ve stovkách miliard dolarů. Urve je ten, kdo přijde dřív. A tak se světové koncerny předhánějí v tom, komu se podaří rychleji vyvinout novou odrůdu, kdo ji dříve vyzkouší na polích, a kdo ji začne prodávat zemědělcům. Zatímco transgenní plodiny se už pěstují, vědci stále ještě zkoumají, jaký mohou mít vliv na okolní prostředí. Veřejnost ještě ani pořádně neví, o co jde, ale už má jídlo z genově upravených rostlin na talíři. Evropská unie nakonec zareagovala: přestala schvalovat nové transgenní plodiny, dokud o nich nebude k dispozici více poznatků. Nástup genového inženýrství do zemědělství se tím oddálí, ale je to záruka, že nový objev přinese prospěch, a ne pohromu.
Slovníček pojmů
Bacillus thuringiensis (Bt) - běžný půdní mikrob, který vytváří bílkovinu jedovatou pro určité druhy hmyzu
biotechnologie - technologie umožňující vyrobit geneticky modifikované organismy (GMO)
Bt-kukuřice - kukuřice - s genem Bacillus thuringiensis , která má schopnost zabíjet hmyzího škůdce - zavíječe kukuřičného
DNA - kyselina dezoxyribonukleová, nositelka genetického kódu
gen - úsek molekuly DNA; základní jednotka dědičnosti, podmiňující vznik určité vlastnosti organismu
genom - genetická výbava, soubor všech genů určitého organismu
geneticky modifikovaný organismus (GMO) - živý organismus, u něhož byla genetická výbava pozměněna tím, že byl do ní vložen jeden nebo více genů pocházejících z jiných živých organismů
pesticidy - prostředky k hubení škůdců (insekticidy proti hmyzu, herbicidy - proti plevelům)
transgen - cizorodý gen vnesený do organismu
transgenní rostlina - rostlina, která přijala do své genetické výbavy cizorodý gen
transgenoze - zásah, který umožňuje vkládat do rostlin upravené geny i z druhově vzdálených organismů - živočišné, virové i z nepříbuzných rostlin
Názvem genové inženýrství se označuje schopnost vědců cíleně měnit dědičné vlastnosti rostlin a živočichů. Vědci v laboratoři vkládají do zemědělských plodin geny z jiných rostlin, nebo dokonce geny z živočichů. Zemědělské plodiny pak mění svoje vlastnosti - jsou odolnější vůči postřikům, neublíží jim škodlivý hmyz, dávají vyšší úrodu. Ale to je teprve začátek: konečným cílem je schopnost člověka doslova konstruovat rostliny podle potřeby. Tím by se zemědělství definitivně přeměnilo v průmyslové odvětví.
Nadšení v Americe
Největšího rozmachu dosáhly genové úpravy ve Spojených státech. »Lidé v zemědělství jsou obvykle nedůvěřiví k novinkám, ale výsledky je přesvědčily rychle,« říká farmář Dennis Wentworth, který ve středním Illinois pěstuje genově upravenou neboli transgenní odrůdu sóji, jíž nevadí postřiky proti plevelům. Sedlák tedy může na svém poli vybít všechen plevel, aniž by se musel bát, že si při tom zničí i úrodu. »Nebude to dlouho trvat, a v Americe stěží najdete farmáře, který nebude pěstovat geneticky upravené plodiny,« prorokuje. A skutečně - z 29 milionů hektarů, na nichž se v USA pěstuje sója, je letos polovina osázena transgenními odrůdami. Až donedávna běžní Američané klidně jedli potraviny vyrobené z genově upravených rostlin. Důvodem není ani tak bezstarostnost, jako spíše důvěra ve velmi přísný Úřad pro potraviny a léky (FDA), který takové jídlo pustil na trh.
Strach v Evropě
Zato Evropané, na jejichž kontinent se transgenní potraviny vozí hlavně z USA, se vyděsili. »Měli svoji zkušenost s nemocí šílených krav, na kterou úřady nezareagovaly včas. Jejich nedůvěru nyní přiživil i případ s dioxiny v drůbežím a vepřovém mase z Belgie,« soudí Roger Beachy, ředitel vědeckého střediska pro výzkum rostlin v americkém Saint Louis. Mnozí Evropané dnes genově upraveným potravinám říkají Frankensteinovo jídlo a mluví o biologickém Černobylu. A jejich strach se začal přesouvat zpět přes Atlantik do USA. I tamní zákazníci se nyní znepokojeně ptají - co když na obavách Evropanů něco je?
Uspěchaný byznys
Většina znepokojených lidí považuje potraviny z transgenních rostlin za zdraví škodlivé. V tom podle dosavadních vědeckých poznatků pravdu nemají. Reálnějším nebezpečím je, že transgenní plodiny pozmění přírodní rovnováhu. V poslední době se objevily hodnověrné vědecké studie, které toto podezření zčásti potvrzují. Jestliže však něco oprávněně živí obavy z genetického inženýrství, je to spěch, s nímž se dere do každodenního života lidí. Jde totiž o byznys, v němž se zisky budou počítat ve stovkách miliard dolarů. Urve je ten, kdo přijde dřív. A tak se světové koncerny předhánějí v tom, komu se podaří rychleji vyvinout novou odrůdu, kdo ji dříve vyzkouší na polích, a kdo ji začne prodávat zemědělcům. Zatímco transgenní plodiny se už pěstují, vědci stále ještě zkoumají, jaký mohou mít vliv na okolní prostředí. Veřejnost ještě ani pořádně neví, o co jde, ale už má jídlo z genově upravených rostlin na talíři. Evropská unie nakonec zareagovala: přestala schvalovat nové transgenní plodiny, dokud o nich nebude k dispozici více poznatků. Nástup genového inženýrství do zemědělství se tím oddálí, ale je to záruka, že nový objev přinese prospěch, a ne pohromu.
Slovníček pojmů
Bacillus thuringiensis (Bt) - běžný půdní mikrob, který vytváří bílkovinu jedovatou pro určité druhy hmyzu
biotechnologie - technologie umožňující vyrobit geneticky modifikované organismy (GMO)
Bt-kukuřice - kukuřice - s genem Bacillus thuringiensis , která má schopnost zabíjet hmyzího škůdce - zavíječe kukuřičného
DNA - kyselina dezoxyribonukleová, nositelka genetického kódu
gen - úsek molekuly DNA; základní jednotka dědičnosti, podmiňující vznik určité vlastnosti organismu
genom - genetická výbava, soubor všech genů určitého organismu
geneticky modifikovaný organismus (GMO) - živý organismus, u něhož byla genetická výbava pozměněna tím, že byl do ní vložen jeden nebo více genů pocházejících z jiných živých organismů
pesticidy - prostředky k hubení škůdců (insekticidy proti hmyzu, herbicidy - proti plevelům)
transgen - cizorodý gen vnesený do organismu
transgenní rostlina - rostlina, která přijala do své genetické výbavy cizorodý gen
transgenoze - zásah, který umožňuje vkládat do rostlin upravené geny i z druhově vzdálených organismů - živočišné, virové i z nepříbuzných rostlin
