Aby se dalo přesně pochopit, co se vlastně stalo, je nutné začít od počátku.
Kukuřice hubí škůdce...
Genově upravené rostliny jsou takové, do nichž vědci vložili gen, který v nich dříve nebyl a ani nemohl být, aby pozměnili jejich vlastnosti. V tomto případě jde o kukuřici, do níž vědci z amerického biotechnologického koncernu Monsanto vložili gen z poměrně běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Bakterie vytváří bílkovinu, která zabíjí některé druhy hmyzu. Po genové úpravě začala tuto bílkovinu tvořit i kukuřice.
Škůdce - housenka motýla zavíječe kukuřičného - se zakousne do listu, první sousta mu zničí trávicí ústrojí, a housenka pak umře hlady. "Je to poněkud brutální příběh, ale takhle prostředky proti hmyzu fungují," komentuje to David Stark z Monsanta.
Kukuřice je tak zachráněna pro sklizeň, aniž by bylo nutné používat chemické postřiky. Předchozí pokusy prokázaly, že látka v listech nepůsobí na jiné organismy než na některé čeledi hmyzu, a americké úřady tedy nenamítaly proti jejímu použití v zemědělství. Loni v USA farmáři osázeli touto genově upravenou kukuřicí již osm milionů hektarů svých polí.
... a zabíjí i jiné motýly
John Losey a jeho vědecký tým na americké Cornellově univerzitě však nyní uskutečnili jiný pokus. Ve své laboratoři odebírali pyl z květů genově upravené kukuřice a sypali jím listy klejichy vatočníku (Aclepias syriaca), rostliny, která se vyskytuje podél amerických polí. Posypanými listy pak živili housenky velkého, oranžovo-černého královského motýla (Danaus plexippus), který je ozdobou přírody v USA. Zjistili, že do čtyř dnů 44 procent těchto housenek uhynulo. Vědci vyslovili hypotézu, že podobně může pyl z geneticky upravené kukuřice hubit i jiné motýly.
Dřívější výstřel naslepo
Už před více než rokem rozšířila ekologická organizace Greenpeace varovnou švýcarskou studii. Výzkumníci se zabývali obdobnou kukuřicí švýcarské firmy Novartis s listy jedovatými pro škodlivý hmyz. Badatelé však zjistili, že umírá i dravý hmyz, který loví otrávené škůdce. To by ovšem mohlo rozvrátit přírodní rovnováhu.
"Šlo o velmi nekorektní závěry," odmítl tvrzení profesor Julian Kinderlerer z Univerzity v britském Sheffieldu. "Výzkum se totiž dělal jen v laboratoři, kde dravý hmyz nedostával k jídlu nic jiného než škůdce krmené listy genově upravené kukuřice." Souhlasil i profesor Jaroslav Drobník, ředitel biotechnologického ústavu Přírodovědecké fakulty pražské Karlovy univerzity. "Škodlivý hmyz zahyne na genově upraveném poli dost rychle, takže se nestačí stát jediným zdrojem potravy pro hmyz dravý a významně jej ohrozit."
Švýcarská studie tedy upadla v zapomenutí.
Pyl daleko nedoletí
Pokus vědců z Cornellovy univerzity je podstatnější. Ukazuje, že škodlivý zřejmě může být i pyl z genově upravených zemědělských rostlin. Housenky královského motýla se například živí výhradně listy klejichy. Pokud budou listy posypány škodlivým pylem, nemají housenky na výběr.
Reakce biotechnologické společnosti Monsanto, která genově upravené osivo prodává zemědělcům, byla rychlá. "Neexistuje důkaz, že by se škodlivý dopad mohl projevit i mimo laboratoř," říká Randy Krotz z této firmy. "Kukuřičný pyl je těžký, takže většinou zůstane jen na poli a nedostane se dál. Je nepravděpodobné, že by v přírodě opravdu ohrozil královské motýly."
Jiní odborníci nesouhlasí. "Tohle je varování, že genově upravené plodiny mohou přinést víc problémů, než biotechnologický průmysl připouští," namítá Jane Risslerová z ekologicky orientovaného Svazu znepokojených vědců.
Potraviny bez zjištěného rizika
Odpůrci genově upravených rostlin, mezi nimiž dominují především ekologické organizace, zatím poukazovali na dva typy rizika: podle nich mohou být lidem nebezpečné potraviny z takovýchto plodin; a tyto rostliny vysazené do polí mohou narušit přírodní rovnováhu.
Nikdo dosud neprokázal, že by pojídáním jídla z genově upravených rostlin mohlo dojít k poškození lidského zdraví. Loni vyvolal ve světě velký ohlas osmašedesátiletý vědec Arpad Pusztai. Ten ve Skotsku krmil genově upravenými bramborami krysy a zaznamenal vážné škody na jejich zdraví. Další odborníci však Pusztaiovy závěry rozcupovali na kousky. Použité brambory totiž nikdy nebyly schváleny k pěstování, natož k jídlu. Navíc do nich tento vědec vložil geny řídící vytváření jedovatých toxinů. Podle většiny ostatních expertů tak Pusztai dokázal jen to, že známý jed zůstal jedovatý i po vložení do brambor.
Pusztaiovu práci neotiskl žádný renomovaný vědecký časopis a jeho zaměstnavatel - Rowettův výzkumný ústav v Aberdeenu - mu neobnovil pracovní smlouvu. "Pusztai je jediným člověkem, který prokazatelně utrpěl škodu kvůli genově upraveným potravinám," poznamenal k tomu sarkasticky časopis The Economist.
Později se za Pusztaie postavila řada vědců ve světě. Jak však uvedl časopis New Scientist, nešlo ani tak o podporu jeho odborných výsledků, jako spíše o vyjádření názoru, že vyhazovem z místa se vědecké spory řešit nemají.
Čekání na jasnější výsledek
"Osobně soudím, že nebezpečí z potravin vyrobených s využitím genově upravených plodin lidem nehrozí. Nemohu si ale být jistý, zda nemohou nastat nějaké problémy pro životní prostředí," shrnuje názor většiny odborníků profesor Reinhard Jahn z Ústavu biofyzikální chemie Maxe Plancka v německém Göttingenu.
Studie z Cornellovy univerzity toto podezření potvrzuje. I pro Evropskou komisi bylo dostatečným důvodem k tomu, aby pozastavila schvalovací řízení pro nové druhy genově upravené kukuřice. Zda to bylo skutečně nutné, zjistí vědci až v příštích měsících.
 Pyl z genově upravené kukuřice zabíjí housenky neškodného královského motýla. |
