Genová léčba se začíná dařit

- Dědičné nemoci jsou jako bič osudu - kdo se narodil s jejich geny, jen těžko se dokáže vyhnout onemocnění. Ideální léčbou by bylo odstranit příčinu nemoci, tedy vyměnit nežádoucí gen za správný, případně chybějící gen do organismu vložit. To, co ještě nedávno znělo jako bláznivý sen, se nyní skutečně začíná dařit. Dokonce se zdá, že nový gen zřejmě půjde do organismu dostat - ke všeobecnému překvapení - zcela jednoduše ústy, protože bude v pilulce.

Vědci už dokážou ve zkumavce v laboratoři za použití chemikálií a fyzikálních sil vložit požadovaný gen například do zárodečných částí rostliny. Takto vznikly už desítky genově upravených plodin, jako je třeba sója odolná proti chemickým postřikům, či kukuřice, jejíž listy jsou jedovaté pro škodlivý hmyz. Z genově upravených embryí se už také narodily například laboratorní myši s požadovanými vlastnostmi.
Jenomže po narození má každý živočich své geny zabudované v DNA (dezoxyribonukleové kyselině), jež je součástí každé tělní buňky. Takže například nemocného člověka prostě nejde strčit do nádoby s chemikáliemi, pouštět do něj elektrický proud a dělat s ním další psí kusy.

KRYSY A MLÉKO
Vědci tedy zkoušejí jiné způsoby. Špičkový vědecký časopis Nature Medicine nyní zveřejnil převratnou zprávu o tom, že pro příjemce vcelku jednoduché vložení nových genů do živočišného organismu se podařilo. Zatím pochopitelně jen u laboratorních krys.
Nejrozšířenější genetickou poruchou na světě je neschopnost strávit mléčný cukr (laktózu). Savec, jenž jí trpí, postrádá ve svém organismu gen, který by řídil produkci enzymů potřebných pro trávení mléčných produktů, ale vlastně i mateřského mléka.
Tým z lékařské fakulty univerzity v Aucklandu na Novém Zélandu použil laboratorní krysy trpící touto genetickou poruchou. Vědci připojili chybějící gen k viru, který se přirozeně vyskytuje v žaludku krys, a ten jednorázově přidali do potravy. Tím se gen dostal do organismu a tam se skutečně stal součástí buněk zažívacího traktu krysy.
Hlodavci tím získali schopnost trávit mléko, která jim vydržela dodnes, tedy do doby šest měsíců po pokusu.

LÉČBA SNAD UŽ V PŘÍŠTÍM DESETILETÍ
Vedoucí týmu, molekulární biolog profesor Matthew During, na vývoji své metody pracoval na Novém Zélandě a na americké Yaleské univerzitě. "Ještě musíme pečlivě prozkoumat dlouhodobou bezpečnost takovéhoto přenosu genů. Avšak věřím, že tato technologie skutečně povede k vývoji pilulek, které dokážou gen přenést," řekl agentuře Reuters.
Neschopnost trávit laktózu překáží i lidem. Ti se pak - mimo jiné problémy - dostávají do nebezpečí, že jejich organismus bude mít k dispozici méně vápníku, který by jinak získal z mléčných výrobků. Genová léčba by jim tedy přišla vhod.
Na obdobném principu fungují i některé další vrozené choroby, například hemofilie (chorobná krvácivost), cukrovka, zděděný sklon k obezitě, a zřejmě i rakovina střev. Pokud se tedy princip přenosu genu, který se osvědčil u laboratorních krys, podaří vyvinout i pro člověka, bude šance léčit i tyto choroby jednou pilulkou. Aucklandská univerzita optimisticky vydala stanovisko, že by taková léčba mohla být vyvinuta už v příštím desetiletí.
Podle dnešních vědeckých znalostí se zdá, že by taková genová změna ovlivnila pouze léčeného jednotlivce, a zemřelě pak spolu s ním. Neměla by se tedy nijak přenést na jeho potomky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video