Víchův mobilní telefon, jehož číslo dal dříve novinářům k dispozici, nefunguje a nepřístupné jsou také internetové stránky 1. veřejné genové banky. Vícha je tak k sehnání pouze v nemocnici, kde pracuje jako oční lékař.
V současné době není jasné, zda služeb genové banky vůbec někdo využil a Víchovi zaplatil pět tisíc korun. Jediným zákazníkem, avšak neplatícím, byla ještě koncem února Víchova sestra Ilona.
Ta dala odebrat vzorek tkáně své fence amerického pitbulteriéra Báře v naději, že se tak její pes stane nesmrtelným. Krach bratrovy genové banky to zřejmě dvouleté fence Báře znemožnil.
Krach byl rychlejší, než jsem si myslela, říká genetička
Podle Aleny Hovorkové ze společnosti Genservice, která se zabývá genetikou, byl rychlý krach příznakem toho, že si genová banka nezískala u veřejnosti důvěru.
"Překvapilo mě to, nabralo to rychlejší konec, než jsem předpokládala. Myslela jsem si, že se dlouho neudrží, ale že se pár zájemců o jeho služby najde. Když to tak rychle skončilo, je vidět, že ta banka skutečně stála na nesolidních základech," uvedla Hovorková.
Podle ní by bylo zajímavé vědět, co se stalo se vzorky, které lidé do Víchovy banky dali. "Jestli ale vzorky zanikly dříve, než si k nim někdo něco dal, tak se nic neděje mimo toho, že se sami znemožnili. Když jim ale někdo nějaké vzorky dal, co s nimi bude dál?" ptá se Hovorková.
Za krachem stojí experti a média, tvrdí Hovorková
Podle ní stojí za rychlým krachem 1. veřejné genové banky zřejmě tlak odborníků a médií. "Odborníci se snažili otevřít lidem oči," řekla Hovorková, která spolu s ostatními experty už dříve naznačila, že za Víchovou bankou může být snaha rychle zbohatnout na nevědomosti lidí.
"Když se něco podobného objeví, je vždycky dobré požádat o vyjádření odborníky. Lze se tak vyhnout klamání občanů," soudí Alena Hovorková.
Nedůvěru budil sám Vícha
Vícha už od počátku svého podnikání pečlivě tajil všechny možné informace, což vzbuzovalo nedůvěru odborníků. Majitel 1. veřejné genové banky svou snahu o utajení zdůvodňoval starostí o bezpečnost genových informací.
Vícha tak tajil místo, kde se nachází laboratoř jeho 1. veřejné genové banky a také to, kde jsou genetické informace skladovány. "Je to místo zcela nezávislé na plynu, vodě i elektřině, odolné vůči zemětřesení i atomové bombě a radioaktivitě," tvrdil tehdy Vícha.
Stejně tak podnikatel nechtěl nic říci ani o odbornících, kteří podle něj s bankou spolupracují. Prý si přáli zachovat anonymitu.
Zvířecí DNA uchovávají i další laboratoře
Kolem 1. veřejné genové banky byly i další nejasnosti. Vícha totiž tvrdil, že jeho banka je první takovou v zemi. Není to ale pravda, takových zařízení je víc - pouze nemluví o klonování.
"Tuto službu nabízíme zájemcům už pět let kvůli identifikaci zvířat například při krádežích - třeba někdo ukrade vzácnou kočku, majitel ji objeví a DNA může sloužit jako důkaz, že je to skutečně ta ukradená kočka," vysvětlila například Alena Hovorková z brněnské společnosti Genservice.
Sám Vícha sice v únoru tvrdil, že jeho záměr je naprosto seriozní, ale zároveň přiznal, že klonování psů je otázkou daleké budoucnosti. "Nemohu lidem nic slíbit ani zaručit. Dávám jim ale šanci," říkal.
 Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001) |
 Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001) |
