Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Genová banka: obchod se sny skončil

  15:06aktualizováno  15:06
B r n o - Genová banka, kterou v Brně teprve před měsícem otevřel oční lékař Igor Vícha, skončila fiaskem. Vícha sliboval, že za pět tisíc korun uchová prakticky na věčné časy genové informace například psů či jiných zvířat a v budoucnu tak bude možnost tato zvířata naklonovat. Vědci se na jeho aktivitu už v únoru dívali s despektem. Nyní majitel 1. veřejné genové banky přiznal, že jeho záměr nevyšel. "Už se tomu nevěnuji, genová banka nefunguje. To je všechno, co vám k tomu chci říct, žádné další informace vám nedám. Nebudu to zdůvodňovat," řekl po telefonu Igor Vícha.

Víchův mobilní telefon, jehož číslo dal dříve novinářům k dispozici, nefunguje a nepřístupné jsou také internetové stránky 1. veřejné genové banky. Vícha je tak k sehnání pouze v nemocnici, kde pracuje jako oční lékař.

V současné době není jasné, zda služeb genové banky vůbec někdo využil a Víchovi zaplatil pět tisíc korun. Jediným zákazníkem, avšak neplatícím, byla ještě koncem února Víchova sestra Ilona.

Ta dala odebrat vzorek tkáně své fence amerického pitbulteriéra Báře v naději, že se tak její pes stane nesmrtelným. Krach bratrovy genové banky to zřejmě dvouleté fence Báře znemožnil.

Krach byl rychlejší, než jsem si myslela, říká genetička
Podle Aleny Hovorkové ze společnosti Genservice, která se zabývá genetikou, byl rychlý krach příznakem toho, že si genová banka nezískala u veřejnosti důvěru.
 
"Překvapilo mě to, nabralo to rychlejší konec, než jsem předpokládala. Myslela jsem si, že se dlouho neudrží, ale že se pár zájemců o jeho služby najde. Když to tak rychle skončilo, je vidět, že ta banka skutečně stála na nesolidních základech," uvedla Hovorková.

Podle ní by bylo zajímavé vědět, co se stalo se vzorky, které lidé do Víchovy banky dali. "Jestli ale vzorky zanikly dříve, než si k nim někdo něco dal, tak se nic neděje mimo toho, že se sami znemožnili. Když jim ale někdo nějaké vzorky dal, co s nimi bude dál?" ptá se Hovorková.

Za krachem stojí experti a média, tvrdí Hovorková
Podle ní stojí za rychlým krachem 1. veřejné genové banky zřejmě tlak odborníků a médií. "Odborníci se snažili otevřít lidem oči," řekla Hovorková, která spolu s ostatními experty už dříve naznačila, že za Víchovou bankou může být snaha rychle zbohatnout na nevědomosti lidí.

"Když se něco podobného objeví, je vždycky dobré požádat o vyjádření odborníky. Lze se tak vyhnout klamání občanů," soudí Alena Hovorková.

Nedůvěru budil sám Vícha
Vícha už od počátku svého podnikání pečlivě tajil všechny možné informace, což vzbuzovalo nedůvěru odborníků. Majitel 1. veřejné genové banky svou snahu o utajení zdůvodňoval starostí o bezpečnost genových informací.

Vícha tak tajil místo, kde se nachází laboratoř jeho 1. veřejné genové banky a také to, kde jsou genetické informace skladovány. "Je to místo zcela nezávislé na plynu, vodě i elektřině, odolné vůči zemětřesení i atomové  bombě a radioaktivitě," tvrdil tehdy Vícha.

Stejně tak podnikatel nechtěl nic říci ani o odbornících, kteří podle něj s bankou spolupracují. Prý si přáli zachovat anonymitu.

Zvířecí DNA uchovávají i další laboratoře
Kolem 1. veřejné genové banky byly i další nejasnosti. Vícha totiž tvrdil, že jeho banka je první takovou v zemi. Není to ale pravda, takových zařízení je víc - pouze nemluví o klonování.

"Tuto službu nabízíme zájemcům už pět let kvůli identifikaci zvířat například při krádežích - třeba někdo ukrade vzácnou kočku, majitel ji objeví a DNA může sloužit jako důkaz, že je to skutečně ta ukradená kočka," vysvětlila například Alena Hovorková z brněnské společnosti Genservice.

Sám Vícha sice v únoru tvrdil, že jeho záměr je naprosto seriozní, ale zároveň přiznal, že klonování psů je otázkou daleké budoucnosti. "Nemohu lidem nic slíbit ani zaručit. Dávám jim ale šanci," říkal.

Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001)

Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.