Vědec přednesl své názory v rozhovoru pro britský list The Sunday Times.
Africký kontinent podle něj nemá dobré vyhlídky. "Všechna sociální opatření, která tam zavádíme, jsou totiž založena na předpokladu, že naše a jejich inteligence je stejná. Ovšem všechny výzkumy ukazují, že tomu tak není," tvrdí Watson.
Podle devětasedmdesátiletého genetika dále není důvod předpokládat, že rozumové schopnosti se u lidí vyvíjejících se v různých zeměpisných podmínkách vyvinuly stejně.
"Pouhé naše přání, aby rozum byl jakýmsi univerzálním dědictvím lidství, nepostačí k tomu, aby tomu tak skutečně bylo," cituje vědce The Sunday Times.
Kontroverzní názor podle jeho slov potvrzují řady zaměstnavatelů, kteří mají zkušenost se zaměstnáváním lidí černé pleti.
Na Watsonova tvrzení se ihned zaměřila nedávno vzniklá Komise pro rovnost a lidská práva. "Je smutné, že vědec takového významu dělá takto nepodložená, nevědecká a velmi urážlivá prohlášení," vyjádřil se pro média Keith Vaz z další instituce zabývající se lidskými právy.
"Jsem si jistý, že vědecká obec Watsonovy osobní předsudky svorně odsoudí. Takovéto myšlenky jen dokazují, že podobné názory stále přežívají i na těch nejvyšších profesních úrovních," uvedl Vaz.
Doktor James Watson, který stojí v čele předních vědeckých institucí USA, se spoluzasloužil o jeden z největších vědeckých objevů dvacátého století.
V padesátých a šedesátých letech se účastnil výzkumu na Cambridgeské univerzitě, jehož výsledkem bylo odhalení struktury DNA. V roce 1962 získal spolu s dalšími dvěma vědci Nobelovu cenu za lékařství.
