"Žádná forma zemědělství by neměla být v unii vyloučena," nabádá ve svém včerejším prohlášení Evropská komise. Navrhuje proto, aby si státy samy stanovily, jak přísná mají být ochranná opatření bránící kontaminaci jiných plodin pylem geneticky upravených plodin či volným šířením GMO. Cílem je, aby tyto plodiny mohl pěstovat každý, kdo chce.
Komise se zároveň snaží odrazit obavy, že její krok ohrozí bezpečnost potravin. "Soužití se týká právních a ekonomických otázek, nikoli bezpečnosti potravin, neboť v unii lze pěstovat jen povolené GMO," tvrdil evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler.
Ochota EU vrátit rozhodování na národní úroveň však vyvolává jen malé nadšení. Silná skupina unijních států totiž přesunula otázku GMOna unii právě proto, aby prosadila omezení pro tyto plodiny v rámci celé unie. Nynější krok komise jejich snahy podkopává.
Proti pěstování GMO v unii jsou Italové, Francouzi, Řekové, Dánové, Rakušané a Lucemburčané. Žádají, aby každému ústupku v této oblasti předcházela přísná pravidla pro sledování použití geneticky pozměněných plodin při výrobě potravin a při označování takových potravin.
Pravidla však nejsou na stole. Zato tlak USA, kde se tyto plodiny nejvíce pěstují, stále sílí. Evropa nejenže brání pěstování GMO na svém území - omezuje i jejich uplatnění na svém trhu, což má dopady na americké vývozy. V unii navíc platí už pět let moratorium na povolování nových GMO, a tak i když výzkum v této oblasti pokračuje, na půdě unie nelze jeho plody využít.
Nyní se však zábrany proti pěstování uměle vytvořených rostlin pomalu hroutí i v EU. Už v úterý komise navrhla povolit na území EU devatenáct nových GMO, a to od podzimu. Španělé zašli ještě dále: oznámili, že už záhy povolí pět druhů geneticky upravené kukuřice.
