Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policisté testy DNA zahltili Kriminalistický ústav. Genetici nestíhají

  5:26aktualizováno  5:26
Pražská policie narazila na limity Kriminalistického ústavu. Žádosti o analýzy DNA ho natolik zavalily, že zpracování vzorků někdy trvalo extrémně dlouho. Ústav přiznává, že se za poslední roky lhůty pro zpracování vzorků prodloužily. Kapacitní možnosti laboratoře řešilo i vedení ústavu a pražské policie.
Analýza vzorků DNA v Kriminalistickém ústavu v Praze

Analýza vzorků DNA v Kriminalistickém ústavu v Praze | foto: Kriminalistický ústav Policie ČR

Redakci iDNES.cz se ozval člověk, který pracuje na státním zastupitelství. Postěžoval na přístup Kriminalistického ústavu. Podle něj ústav šetří a nemá ani dostatek lidí, takže přijímá jen biologické vzorky pro analýzu DNA u nejzávažnějších trestných činů. Analýzu DNA například v poslední době detektivové využili při vyšetřování taxikářských vražd.

„Následkem toho policie někdy už ani při ohledání místa činu nenabírá DNA vzorky, protože tuší, že to k ničemu nepovede,“ postěžoval si zdroj ze státního zastupitelství. Analýza jednoho vzorku DNA stojí tisíc korun a kolikrát se stane, že jich kriminalista kvůli vyšetřování jednoho zločinu přinese i dvacet.

Kriminalistický ústav popírá, že by vydal nějaké omezení. „Žádný interní pokyn, který by z úsporných důvodů omezoval provádění analýzy DNA na případy týkající se jakékoliv kriminality, neexistuje. Požadavky zpracováváme v pořadí, ve kterém jsou doručeny, a v rámci zpracování se nečiní žádný rozdíl mezi vzorky majetkové, či násilné trestné činnosti,“ uvedla mluvčí kriminalistického ústavu Petra Srnková.

Přiznala však, že se lhůty pro zpracování vzorků prodloužily. „Za poslední dva roky se téměř čtyřnásobně zvýšil počet požadavků ke zkoumání,“ uvedla Srnková. Proto se sešlo vedení ústavu a pražské policie. „Došlo k dohodě o dodržování kapacitních možností laboratoře, čímž bude zaručeno jejich zpracování v reálném čase dvou až tří měsíců,“ vysvětlila Srnková.

Přetěžování kapacit Kriminalistického ústavu Praha v minulosti potvrdila i mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. V některých případech pak dlouhé lhůty dříve komplikovaly vyšetřování. 

„Vedení pražské policie rozhodně nijak neomezilo zajišťování DNA vzorků z místa činu. Vyšetřovatelé jen mnohem pečlivěji zvažují, které vzorky a v jakých případech k analýzám Kriminalistickému ústavu zaslat, tak aby jejich vyhodnocení bylo co nejefektivnější,“ řekla iDNES.cz mluvčí Zoulová.

Na krádež v samoobsluze nasadili DNA

Jak vypadala situace před dohodou, popsal iDNES.cz zdroj z vedení ústavu. Podle něj si policisté zvykli, že analýza DNA vyřeší úplně všechno. „Začali jsme pro kriminalisty pořádat přednášky, abychom jim vysvětlili, kdy analýza DNA pomůže, a kdy ne,“ uvedl zdroj z Kriminalistického ústavu. 

A hned připomenul i několik odstrašujících příkladů: „Stalo se, že zloděj něco ukradl v obchodě, viděli ho svědci a policista stejně chtěl rozbor DNA,“ popisuje pracovník Kriminalistického ústavu.

Podobně, když odebere policista stěr z volantu kradeného auta s vidinou toho, že identifikuje biologickou stopu zloděje, má obvykle smůlu, protože na volantu se najdou stopy spousty lidí a vzorek nebývá kvalitní. A když je vzorek smíšený, není stoprocentní, tak se genetik brání určit, že patří s jistotou tomu či onomu člověku.

Mluvčí Kriminalistického ústavu mluví v této souvislosti o takzvaných plošných stěrech, tedy odebírání vzorků z míst, kterých se pachatel mohl dotknout. U nich se nikdy neví, zda tam biologická stopa je, kolik jich je a v jaké kvalitě.

„Výsledkem analýzy plošných stěrů často bývá takzvaný směsný profil, tedy profil více osob. Vyhodnocení takovéhoto profilu je několikanásobně časově náročnější a ne vždy je výsledek na úrovni individuální identifikace konkrétní osoby,“ vysvětlila.

V krajích mají vlastní genetická pracoviště

Podle informací z Kriminalistického ústavu se problém týká výhradně Prahy. V krajích mají obvykle svá pracoviště pro analýzy DNA a do Prahy zasílají jen minimum vzorků.

„Máme vlastní genetické pracoviště, jsme tak soběstační a Kriminalistickému ústavu posíláme pouze vzorky, které jsou nějakým způsobem náročné. Nemáme tu na ně patřičnou technologii. Příkladem mohou být opravdu staré kosterní ostatky. Naposledy to bylo po nálezu masového hrobu z druhé světové války v Rudníku,“ řekla iDNES.cz mluvčí policie Královéhradeckého kraje Ivana Ježková. (více o nálezu v Rudníku zde)

„Máme sekvenátor, což je základní přístroj na určení vzorků DNA. Vzorky zpracováváme nejen pro nás, ale i pro Pardubický kraj, celorepublikové útvary a třeba i na dožádání pro další kraje,“ dodala Ježková s tím, že s Kriminalistickým ústavem Praha žádné problémy řešit nemuseli.

Podobně se vyjádřil i šéf policie v Moravskoslezském kraji. Také tam do pražského Kriminalistického ústavu posílají jen malou část biologických vzorků pro určení DNA. „Problém jsem nezaregistroval vůbec žádný,“ řekl iDNES.cz Tomáš Kužel, ředitel policie Moravskoslezského kraje.



Témata: Tomáš Kužel




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.