Kostry vojáků z bitvy u Liberce z roku 1757 nalezli archeologové na Nerudově

Kostry vojáků z bitvy u Liberce z roku 1757 nalezli archeologové na Nerudově náměstí. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Genetici hledají potomky vojáků padlých v roce 1757 v bitvě u Liberce

  • 20
Přední český genetik Daniel Vaněk se pokusí zjistit, jestli v Liberci žijí potomci rakouských vojáků padlých v roce 1757 v bitvě s Prusy. Prvním zájemcům už odebral vzorky DNA. Je to součást rozsáhlého výzkumu, při kterém vědci podrobně zkoumají ostatky z odkrytých hrobů.

"Že bychom zjistili případné potomky, nelze zcela vyloučit," míní Vaněk, který se už dříve snažil najít potomky takzvaného vampýra Tobiáše v Hrádku nad Nisou. Tehdy se ovšem nikoho takového nalézt nepodařilo.

Bitva u Liberce

Jedna z bitev Sedmileté války v okolí tehdejšího Reichenbergu, při které se utkala rakouská a pruská armáda.

Bitva začala 21. dubna 1757 kolem páté hodiny ranní. Okolo jedenácté hodiny bylo rozhodnuto o vítězství Prusů.

Ztráty na rakouské straně činily pětadvacet důstojníků a 849 mužů, na pruské straně pak padlo třicet důstojníků a 625 mužů.

Nyní vědci detailně zkoumají ostatky deseti vojáků. Hroby odkryl tým archeologa Petra Brestovanského ze Severočeského muzea pod libereckým Nerudovým náměstím (o nálezu zde).

Po bitvě u Liberce, která se odehrála během Sedmileté války, vojáci v těchto místech dva roky umírali v improvizovaném lazaretu.

Ostatky z jednoho hromadného hrobu nyní zkoumají vědci od genetiků přes parazitology po antropology. Zjistí, čím se vojáci živili, kde pobývali posledních deset let života, s jakými se potýkali zraněními nebo nemocemi. Na základě skenu lebky vytvoří také trojrozměrný model obličeje jednoho z vojáků.

"Věcí, které budeme hodnotit, je celá řada. Pokusíme se třeba zjistit některé fyzické charakteristiky. Jako je barva očí, barva vlasů, krevní skupina a další genetické věci," přiblížil za svůj obor genetik Vaněk.

Vědci zjistí, odkud vojáci přišli a zda zemřeli na tyfus

Vědec doufá, že se mu podaří odhalit nejpravděpodobnější místo, odkud vojáci pocházeli. "Doufáme, že nám něco mohou říct veřejně dostupné databáze výsledků, které používáme," doplnil genetik.

Během výzkumu budou vědci zjišťovat také například přítomnost bakterie Rickettsia prowazekii, která způsobuje skvrnitý tyfus.

Výzkum mohou zpřesnit dochované písemné záznamy. V archivech existují například jmenné soupisy vojáků a historikové je mohou přiřadit k jednotlivým regimentům.

"U vojáků se pohybujeme v době, ze které jsou písemné záznamy a máme šanci mnoho věcí dohledat. Například na lebce jednoho z vojáků jsme našli pozůstatky pletených copánků, což byly znaky uherského pluku hulánů. Genetický rozbor by to měl potvrdit," nastínil archeolog Petr Brestovanský.


Video