Šedivý v on-line chatu několikrát uvedl, že důvodem výstavby radaru ve střední Evropě bylo posílení vlivu USA na úkor Ruska, nikoli íránská hrozba.
"Pokud tady nebude, zdá se, že Rusko má lehčí pozici. I tak to chápou představitelé Ruska," uvedl Šedivý.
Krok prezidenta USA Baracka Obamy okomentoval Šedivý slovy: "Nebojí se, ale hledá řešení i ve v vztazích k Rusku i ve snaze si uvolnit ruce pro větší problémy."
odpovědi gENERÁLa JIŘÍho ŠEDIVého ZDE |
Jeden z dotazů zněl, jestli Šedivý souhlasí s názorem, že rozhodnutí Spojených států si může Rusko vykládat jako své vítězství.
"A kdybychom domýšleli ad absurdum do budoucnosti, je možné, aby Rusko přes své více méně státní firmy ovládlo ekonomicky strategická odvětví v Česku a potom se opět stalo tou velmocí, která by měla naši zemi pod trvalou kontrolou?," zeptal se čtenář.
"Podle mě je to hlavní strategický cíl Ruska. Poměrně významně se to podařilo Rusům již v Maďarsku," odpověděl Šedivý.
Konec radaru v ČR: obavy i nesouhlas
Ačkoliv politici i vojáci věděli, že Obamova administrativa zvažuje odstoupení od radarového projektu, přesto vzbudilo zveřejnění jejího rozhodnutí řadu reakcí - od potěšení protiradarových politiků přes smířlivé "je to právem Američanů" až po obavy a nesouhlas.
Nadšení například nejsou Poláci, kteří mají s Ruskem nejen společnou hranici, ale také krvavou historii. Na den přesně před 70 lety vpadla Polákům, zoufale se bránícím přesile wehrmachtu, do zad Rudá armáda. Tím zpečetila porážku Polska na začátku druhé světové války.
Ať už je důvod rozhodnutí jakýkoliv, ústupek Rusku je nezpochybnitelný. Někteří pozorovatelé ale upozorňují, že důsledky amerického rozhodnutí mohou být rozsáhlé - například, že povzbudí zastánce tvrdé linie v Rusku, kteří v rozhodnutí Obamy uvidí slabost nové americké administrativy.
Oslabit se může i vazba mezi střední Evropou a Spojenými státy. Například v Česku totiž radarový projekt polarizoval společnost a vláda Mirka Topolánka ho prosazovala navzdory tomu, že ho většina obyvatel odmítala. Vlády střední Evropy si podle politologů v budoucnu rozmyslí, jestli budou vkládat energii do podobných nepopulárních kroků, napsala agentura ČTK.
