Jones se vyslovil pro modernější pojetí role Severoatlantické aliance: "Pokud se v budoucnu opět rozhodneme použít z jakýchkoliv důvodů vojenskou sílu, musíme počítat s tím, že jde pouze o první krok."
Do následné rekonstrukce země, v níž NATO zasahuje, se musejí zapojit podnikatelé a další organizace. Armáda nemůže zůstávat v krizových oblastech navěky. "Je nutné vědět, že nevojenské aspekty se nás týkají také," řekl Jones.
Vrchní velitel dále zdůraznil, že NATO nemůže dělat vše samo, nemůže mít kupříkladu na starosti každý jednotlivý aspekt obnovy Afghánistánu. Aliance si ale musí být vědoma celkové složitosti situace a udělat, co je v jejích silách, aby pomohla rekonstrukci.
Generál Jones se před několika dny zúčastnil pražské konference "Byznys a bezpečnost" pořádané Programem atlantických bezpečnostních studií. Ve svém vystoupení se zaměřil na měnící se charakter bezpečnostních hrozeb ve 21. století.
Tyto myšlenky dále rozvedl v rozhovoru pro natoaktual.cz: "Ve dvacátém století byla bezpečnost doménou pozemních, námořních a leteckých sil. Státy, jejich koalice a aliance dnes musejí stavět svou bezpečnostní politiku na mnohem širší základně. Tradičně chápaná bezpečnost je pouze jedním z pilířů."
Jones se vyslovil pro propojení různých přístupů, posílení vztahů mezi byznysem, diplomacií, armádou, ale třeba i kulturou. V dnešním světě je mnoho různých zdrojů napětí, které ohrožují stabilitu. Pouze spojenectví různých aktérů může zajistit bezpečné prostředí do budoucna.
Ekonomické výzvy v Afghánistánu
Typickým příkladem země, v níž se také NATO musí zabývat ekonomickými aspekty rekonstrukce, je Afghánistán. James Jones se snažil v Praze upozornit, že v Afghánistánu je v současnosti naprosto klíčové vyřešit ekonomické problémy, nikoliv pouze vojenské.
"Je nutné oživit tamní ekonomiku a změnit její zaměření, neboť je příliš závislá na pěstování drog," prohlásil generál. NATO se podle něj musí podílet na komplexním řešení. Je nutné se věnovat současně problematice drog, ekonomice, odzbrojení i budování demokracie.
Vrchní velitel sil NATO se snaží napomoci řešení tamních problémů tím, že při každé své cestě do Afghánistánu s sebou bere šéfy velkých společností. "Důležité je, aby podnikatelé a průmyslníci dospěli k přesvědčení, že v této zemi je prostor pro investice a růst," uvedl Jones.
"Šéfové firem zpočátku o možnosti investovat v této zemi velmi pochybují. Po návratu ale bývají mnohem optimističtější, zjišťují, že reálná situace vypadá trochu jinak než to, co znají z novin," vysvětluje generál.
Hlavním problémem v Afghánistánu už dnes podle něj není teroristická síť Al-Kajda ani bývalé vládnoucí hnutí Taliban. Největším problémem je teď fungování ekonomiky a tamní správy. To považuje Jones za pokrok.
NATO se nevyhne globálním tématům
James Jones rovněž podpořil návrhy, podle nichž se má NATO více věnovat globálním bezpečnostním diskusím, nejen zasahování v krizových oblastech:
"Aliance se už rozhodla pro širší roli v dnešním světě. Když na sebe vezmete takové náročné závazky, jak je vidět v Iráku, Afghánistánu, Súdánu, na Balkáně, ve Středomoří, či při formování sil rychlého nasazení NATO, logicky také přebíráte důležitější úlohu, i pokud jde o hlavní globální témata současného světa."
Na otázku, zda cítí podporu členských států pro takovou širší roli aliance, Jones odpověděl, že bez té podpory by to ani nebylo možné. Fungování NATO je založeno na konsenzu všech šestadvaceti členských zemí. A aliance se kupříkladu shodla na dalším posílení přítomnosti v Afghánistánu v příštím roce.
