Místo moře tvrdý výcvik, chválil nové záložáky generál Bečvář

Po šesti týdnech intenzivního výcviku armáda ve Vyškově získala 67 nových členů aktivní zálohy. Ještě před slavnostní přísahou je přijel ocenit náčelník generálního štábu Josef Bečvář. „Osobně bych jim chtěl poděkovat, protože místo k moři jeli do Vyškova a tady absolvovali velmi tvrdý výcvik,“ chválil nováčky.

„Hrábl jsem si na dno. Jsem sice zvyklý na sobě fyzicky i psychicky makat, ale byla zde spousta okamžiků, kdy jsem si na to pomyslné dno sáhnul. Málo spánku, spousta informací, fyzická námaha, dril,“ popsal uplynulé týdny výcviku osmadvacetiletý Viktor Hadač ze Suchdola nad Lužnicí.

Aktivní záloha

Současný systém Aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů Aktivní zálohy.

Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích pak vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary Aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil.

Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Do aktivních záloh mohou vstoupit lidé od 18 do 57 let, smlouvy jsou podepisovány na tři roky. Nyní aktivní zálohy cvičí 21 dnů v roce, od července, kdy začala platit nová legislativa, se cvičení prodlouží o týden.

Během výcviku patřil mezi nejlepší a od Bečváře byl za výtečné výsledky odměněn medailí. Stejně jako jedenadvacetiletá Monika Malá z Hradce Králové. Ta podle svých slov celkem lituje, že výcvik slavnostním vyřazením a přísahou končí. „Byli jsme výborná parta, jeden tým,“ konstatovala.

Na otázku, proč se ke službě rozhodli, odpovídají prakticky stejně: „Proč? Protože jsme chtěli udělat něco k obraně našeho státu a být v případě potřeby připraveni a k dispozici.“

To pro osmadvacetiletou učitelku Romanu Všetičkovou byla právě rodina impulsem pro vstup do záloh. „Táta je činný v aktivních zálohách. Inspiroval mě. Šla jsem v jeho stopách. Pro mě osobně to byla velká výzva, něco překonat. Hlavně samu sebe,“ řekla.

Za nejtěžší z šestitýdenního kurzu základní přípravy považují všichni asi fyzickou zátěž a nedostatek spánku. „Lidi se ale hecnou, pracuje adrenalin a tým a všechno se to dá zvládnout,“ dodal dvaadvacetiletý Matěj Dvořák ze Svitavska.

Ten v civilu ještě studuje a chce se stát pilotem. Když se do aktivních záloh přihlásil, lidé z nejbližšího okolí si ho prý dobírali, že se asi hodně nudil, když místo užívání si prázdnin nastoupil na vojnu.

Zájem o zálohu vzrostl

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář si během setkání s novými záložáky pochvaloval zájem o vstup do aktivních záloh armády. Ten se totiž po novelizaci branného zákona od července zvýšil. Armáda nyní eviduje zhruba 650 lidí, kteří vyplnili internetový nezávazný registrační formulář.

Ve Vyškově v tomto týdnu končí kurz základní přípravy 67 nových příslušníků aktivních záloh, z toho devíti žen. Podle Bečváře budou u armády zařazeni na konkrétní funkce jako například střelec nebo zdravotník.

Fotografie

Aktuálně má armáda 1 400 příslušníků aktivních záloh, tedy zhruba o 150 víc než začátkem roku. Přibližně 1 200 je u jednotlivých krajských vojenských velitelství a zbytek pak u bojových jednotek. „Předpokládáme, že každý rok jsme připraveni vycvičit zhruba 300 příslušníků aktivních záloh s tím, abychom dosáhli v roce 2025 počet pěti tisíc,“ konstatoval Bečvář.

Armáda chce aktivní zálohy povolávat v případě potřeby třeba při živelných pohromách nebo pro ochranu důležitých objektů, a to ať už na území ČR, nebo s jejich souhlasem v zahraničních misích. „Nepočítáme ale zatím s tím, že bychom aktivní zálohy na zahraniční mise vysílali, ale pochopitelně může nastat jakákoliv situace, která si to může vyžádat,“ uvedl Bečvář.

Připomněl, že díky nové legislativě může velení záložáky aktivovat a nasadit v řádu několika dnů. Upozornil také, že se aktivní zálohy oproti minulosti účastní například mezinárodního leteckého cvičení Ample Strike, které začalo tento týden. „Je to takový dobrý prubířský kámen pro to, abychom si ověřili jejich stav, jestli jsou schopné plnit úkoly jako strážní nebo dozorčí službu,“ uvedl.