Prokletím téhle generace nejsou drogy ani pití, ale mobilní telefon. Skoro nikdo z nich nedorazí na sraz včas. Když se zdrží (protože se s někým zakecali na počítači), pošlou esemesku: "Sorry nezvladam, dorazim za 10 minut." Ještě že si v telefonu můžou přes jízdní řády zjistit nejrychlejší autobus.
Při povídání jim pípají esemesky, které obratně řeší pod stolem. "Promiň, tohle je fakt důležitej kámoš," omlouvají se. A tak tedy počkáte, až si to vyřídí.
Nejsem sám, koho epidemie nedochvilnosti překvapuje. Lehce rozpačitý je z toho i psycholog Petr Macek z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který mládež zkoumá dlouhodobě a napsal o ní řadu publikací.
Získané poznatky o generaci narozené v roce 1989 společně rozebíráme: "Mně to připadá takové zvláštní. Ve vývojové psychologii tomu říkáme rozptýlená zodpovědnost. Ve srovnání s předchozími generacemi mají menší úctu k autoritám a pravidlům. Na přednášky se studenti courají klidně půl hodiny po zahájení a vůbec jim to nepřijde divné. Když je upozorníte, že je nepříjemné dvacet minut začínat, tváří se udiveně a nechápavě."
JACÍ JSOU DNEŠNÍ OSMNÁCTILETÍ?
Komu by dali hlas
Mezi mladými zcela propadá levice. Víc než třetina by volit nešla.
Přestože průzkum Magazínu DNES probíhal v době, kdy už byly zveřejněny výsledky agentur o prudkém nárůstu preferencí ČSSD, osmnáctiletí ve stejné době se jasně přihlásili k politice ODS. Svůj hlas by jim ve volbách dala více než třetina dotázaných. Rčení, že kdo není v mládí levičák a ve stáří konzervativec, není normální, výzkum popřel.
Dnešní mladí levici nefandí. Komunisty preferují jen dvě procenta z nich. Ještě větší direkt utrpěla KDU-ČSL, které by dal hlas pouze jediný teenager ze sta. Zelení lehce potvrdili, že mladí s nimi sympatizují.
Největší skupina mladých lidí, přesně 38 %, by ale k volbám vůbec nešla.
Proti čemu by demonstrovali
Globalizace nikoho moc netrápí, netáhne ani americký radar.
Z nabídnutých možností většinu mladých lidí zaujalo týrání zvířat, naopak prakticky vůbec se nebrojí proti globalizaci. Ti, kteří by demonstrovali kvůli něčemu jinému, nejčastěji uváděli důvody: státní maturity, výuka na školách, Jiří Paroubek, diskriminace homosexuálů a lesbiček, legalizace konopí. Našli by se i tací, kteří by vytáhli do boje proti amerikanizaci.
Sexuální život a hledání partnerů
V osmnácti letech mají za sebou soulož 4 z 5 lidí. Partnerský vztah jim v průměru vydrží více než 1 rok. Výzkum potvrdil trend, že mladí lidé dnes začínají se sexem dříve. Pohlavní styk si vyzkoušely již více než čtyři pětiny z nich.
Že hledat lásku na internetu je marná práce, mladí vědí. Drtivá většina z nich sází na osobní kontakt, partnera nejčastěji hledají ve škole, při zájmových kroužcích, během sportování, v klubech, ale i na autobusových zastávkách nebo ve vlaku. Vztah jim průměrně vydrží 13,9 měsíce.
Vztah k Romům
Ani mladí Češi stále ještě nedokážou najít k Romům cestu.
Romové jsou pro mladé Čechy stále problém. Na otázku, zda by chodili s člověkem romské národnosti, odpověděli přesně tři čtvrtiny z nich, že ne. Výjimkou nebyla ani zdůraznění "NIKDY" apod. Podle některých sociologů je možné, že ve skutečnosti je averze mladých lidí k Romům ještě větší, protože nechtějí v průzkumu vypadat jako rasisté.
Vědomostní test
Z průzkumu vyplývá, že se znalostmi teenagerů to není špatné.
V otázkách české politické scény mají mladí lidé poměrně přehled. Správně seřadit poslední premiéry dokázalo 83 % z nich.
O něco horší je to se znalostmi v zeměpisu. Přestože zpravodajství v době průzkumu informovalo o dramatických událostech v Barmě denně, správně zařadit do Asie ji dokázalo jen 76 % respondentů. Necelá pětina (17 %) si myslí, že Barma leží v Africe, zbytek (7 %) je přesvědčeno, že se nachází v Jižní Americe.
Největší znalosti prokázali osmnáctiletí ve sportu. Na otázku, kde bude příští olympiáda, odpověděla drtivá většina 95 % správně, že v Pekingu. 3 % lidí by fandila sportovcům ve Vancouveru. Našla se i 2 % vizionářů, kteří věří, že olympiáda bude příští rok v Praze.
Co sleduji v televizi?
Závislost na počítačích
Počítač jako každodenní nutnost přiznává jen desetina mladých.
Překvapivé je, že ačkoliv osmnáctiletí pracují s počítači denně, prý by se bez nich dokázali obejít. Víc než třetina by to vydržela týden, další třetina by se bez něj klidně obešla měsíc. Každý desátý by se ho dokázal vzdát úplně.
Počítače podle průzkumu údajně nejvíc využívají ke komunikaci s kamarády, hned poté ho potřebují ke studiu. Na okraji zájmu je hraní her. Jen několik lidí přiznalo, že počítač je pro ně cestou k erotice. Lze ale předpokládat, že zejména chlapci neodpovídali zcela upřímně.
Reportáž o tom, jak se fotila obálka Magazínu DNES čtěte zde.
