Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Gazeta: Ve věznicích CIA se mučí jako ve středověku

  17:10aktualizováno  17:10
Polská Gazeta Wyborcza zveřejnila článek o současných "trendech" ve vězeňství americké armády a CIA. Zajatcům rozhodně není co závidět, píše list. Většinu z nich lze označit za nebezpečné teroristy, velmoc však údajně vězní i zcela nevinné lidi.
Zajatci CIA jsou rozděleni do tří typů věznic. Ilustrační foto

Zajatci CIA jsou rozděleni do tří typů věznic. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Po invazi do Afghánistánu Američané zajali stovky podezřelých ze spolupráce s Al-Kajdou a Talibanem. Nevěděli, kdo je terorista a kdo jen chudý rolník, takže nepropouštěli nikoho.

"Politici po nás chtěli, abychom zatkli všechny podezřelé. Když jsme se ptali, kam je máme dát, řekli jen 'To je vaše věc'," uvedl velitel jedné z jednotek CIA.

Zajatci CIA jsou rozděleni do věznic tří typů. První jsou tajné, přísně střežené věznice mimo USA pro nejdůležitější teroristy. Další zařízení jsou v zemích známých krutým mučením. Poslední je Guantanámo.

Vězni z Guantánama jsou šťastlivci
Kubánská základna je paradoxně považována za symbol toho nejhoršího, co může iráckého zajatce potkat. Ve skutečnosti lze vězně z Guantanáma považovat za šťastlivce.

A to i navzdory alternativním metodám výslechu, jak americká vláda eufemisticky překřtila prvky na hraně mučení, které jsou však maličkostmi oproti praktikám v arabských věznicích.

Vězeňské peklo, tzv. Černé díry, jsou v Afghánistánu - na základně Bagrám a u Kábulu. Pár dalších vězení tohoto typu může být i v Iráku. Vynořily se zprávy o věznicích v Thajsku a na základně Diego García v Indickém oceánu.

Podle amerických médií byla aspoň dvě vězení i v Polsku a Rumunsku. (více zde) Podle ochránců lidských práv v těchto Černých dírách zmizelo více než 150 lidí.

Oblíbeným nástrojem byla žiletka
Redaktor televize ABC Brian Ross získal ze zdrojů CIA informace o dvanácti členech Al-Kajdy tajně vězněných v Polsku. Kromě stresujících poloh a mnoha hodin bez jídla, pití, spánku a vyměšování bylo hlavní výslechovou metodou "zavodňování".

Vězeň připoutaný k desce hlavou dolů a se zakrytou tváří je poléván vodou. Kromě šoku mu nic nehrozí, přesto propadá pocitu, že se topí. Za pár minut se zlomí i ti nejotrlejší.

Nejdrsnější jsou věznice, kde CIA předala dozor nad vězni místním. Ti, co se dostali z věznice na předměstí marockého Rabatu, vyprávěli o bití, fingovaných popravách, řezání žiletkou do genitálií, vrážení předmětů do konečníku a úderech elektrickým proudem. V Uzbekistánu se vězni nejen mučí, ale také upalují zaživa.

Desítky teroristů předali Američané do syrského vězení v Damašku. Lidé jsou tady zavíráni do cel těsnějších než rakev, 170 centimetrů dlouhých a 40 centimetrů vysokých.

Přiznám vše, jen mě nemučte!
Hlavním mučícím nástrojem je zde tzv. německé křeslo, které připoutanému vězni roztahuje páteř, dokud obratle neprasknou.

"Byl jsem ochoten přiznat se ke všemu, co chtěli slyšet, a odsedět si 20 let, jen abych se odtamtud dostal," vyprávěl bývalý vězeň Maher Arar, který vyvázl díky nátlaku své ženy na kanadskou vládu a teď žaluje USA.

Ví se také o mučení vězňů, které CIA předala Egyptu. Sám egyptský premiér v rozhovoru pro NBC přiznal, že jeho země od Američanů přijala kolem sedmdesáti válečných zajatců. Odhaduje se, že CIA deportovala na Blízký východ celkem až tři sta vězňů.

Polský premiér obvinil před několika týdny amerického exministra Powella z podvodu. Ten potřeboval polské posily v Iráku, a proto předložil Kwasniewskému padělané důkazy o irácké spolupráci s afghánskou Al- Kajdou. Díky nim poslali Poláci do Iráku tisíce vojáků.

Agenti si preventivně zřizují pojistky
Organizace jako Amnesty International, Human Rights Watch či britská Reprieve zveřejnily svědectví lidí, kteří prošli nejtemnějšími zákoutími amerických vojenských věznic.

Do vyšetřování se pustily i některé evropské vlády. Švédové odhalili, že letoun CIA v prosinci 2001 bez právních procedur vyvezl ze Stockholmu do Káhiry dva podezřelé Egypťany.

Němci zveřejnili okolnosti únosu Libanonce s německým pasem, který byl pět měsíců vězněn v Afghánistánu, než CIA zjistila, že není tím, koho hledala. - více zde

Italové dokonce postavili před soud několik agentů CIA, kteří v únoru 2003 unesli z milánské ulice muslimského extrémistu Abú Umara. - více zde

Do vyšetřování věznic CIA se v lednu pustí demokratický senátor Carl Levin, který již zkoumal věrohodnost dokumentů o údajném spojení Al- Kajdy a Saddáma Husajna.

Prezident George Bush se několikrát nechal slyšet, že Američané své irácké zajatce nikdy nemučili. Deník Washington Post ale nedávno zveřejnil zprávu, že si agenti CIA houfně zařizují pojistky pro případ úhrady soudních výloh.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.