Staronový předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a místopředseda Vít Rakušan...

Staronový předseda hnutí STAN Petr Gazdík (vlevo) a místopředseda Vít Rakušan (25.3.2017) | foto: ČTK

Gazdík je staronovým šéfem STAN, dostal přes 93 procent hlasů

  • 75
Petr Gazdík bude další dva roky předsedou hnutí STAN. Na volebním sněmu pro něj hlasovalo 135 ze 145 delegátů, tedy 93 procent hlasů. Gazdík byl jediným kandidátem na předsedu.

Zvolení Gazdíka potvrdil iDNES.cz mluvčí strany Karel Kreml. Prvním místopředsedou je znovu náměstek středočeské hejtmanky Vít Rakušan. Podpořilo ho 133 ze 145 delegátů.

Dalšími místopředsedy jsou místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň, poslankyně Věra Kovářová a senátor Jan Horník. Výsledky oznámil předseda volební komise Zdeněk Hověžák.

STAN půjde do parlamentních voleb s lidovci, koalici schválil sněm hnutí

„Tým je připraven čelit všem výzvám v předvolebním období... Jsme připraveni uzavřít dohodu s KDU-ČSL a hrát na politické scéně významnou roli a ovlivňovat, kam se ČR bude ubírat,“ řekl na tiskové konferenci po zvolení nového vedení Gazdík. Dodal také, že jeho představou je stát řízený jako dobrá obec... Nechceme firmu, a to ani rodinnou,“ uvedl Gazdík v jasné narážce na Andreje Babiše.

Pro vstup do Sněmovny bude koalice STAN a lidovců potřebovat aspoň deset procent hlasů. Dvouciferný zisk je ale podle Gazdíka „nutnost“. „Strany, které dosahují jednociferného výsledku, mají možnosti něco měnit jen omezené,“ uvedl staronový šéf strany.

Pro koalici STAN a lidovců však nedopadl dobře březnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Ten totiž nenaznačuje, že by se nová koalice dostala přes 10 procent, které by potřebovala pro vstup do Sněmovny.

Koalice odvede dobrou práci „i na vládní úrovni“

Kdyby lidovci kandidovali sami, jejich 6,5 procenta z průzkumu by jim pro vstup do Sněmovny stačilo, ale protože hnutí Starostové a nezávislí v celostátním průzkumu jen „paběrkuje“ s pouhým jedním procentem, stáhli by s sebou v případě koalice pod vodu i křesťanské demokraty.

STAN schvaluje koalice na sobotním sněmu, u lidovců to již udělala celostátní konference těsnou většinou (psali jsme zde), ale vyloučeno není, že do toho ještě zasáhne květnový volební sjezd.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jako host na sněmu řekl, že starostové v uskupení s lidovci odvedou dobrou práci „i na vládní úrovni“. Vypočítával také, co vláda v posledních letech pro obce udělala a kolik peněz získaly. Starosty, kteří spravují obce, označil za „šéfy rodinné firmy“. Není podle něj zvláštní, že jsou populárnější než „klasičtí politici“.

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška by se některé strany po volbách měly proti „riziku ohrožení demokracie“ spojit a nespolupracovat s ním. TOP 09 dlouhodobě za hrozbu označuje právě Babiše.

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek pak uvedl, že koalice se STAN vznikne na 99 procent. „Cílem je, aby ČR měla jednoznačně politickou sílu, která je proevropská, prozápadní a vyznává tradiční hodnoty,“ uvedl na sněmu Bělobrádek. Řekl, že je „potřeba zastavit trend“ omezování demokracie a diskuse. Desetiprocentní hranice hlasů, kterou musí dvojkoalice pro vstup do Sněmovny dosáhnout, se neobává. Uskupení vzniká prý i proto, aby „lidé měli koho volit“. „Naše uskupení musí jednoznačně deklarovat, že tu není proti někomu, ale pro něco,“ dodal předseda KDU-ČSL.

Gazdík coby jediný kandidát na předsedu

Podle Gazdíka hospodaření STAN loni skončilo se ztrátou 2,4 milionu. Pokryla se z přebytků z předchozích let, kdy hnutí „šetřilo na volby“, dodal Gazdík.

Gazdík i Rakušan byli jedinými kandidáty na své funkce. Znovu se o ně ucházeli i někteří z řadových místopředsedů. Delegáti vybírali ze šesti kandidujících. „V prvním kole (volby místopředsedů) byla obsazena dvě místa.

Na prvním se 117 ze 148 hlasů skončil Radim Sršeň, na druhém se 108 hlasy Věra Kovářová,“ řekl šéf volební komise. Třetí místopředsednický post získal ve druhém kole pak senátor Jan Horník. Měl 78 ze 140 hlasů. Porazil pardubickou krajskou radní Janu Štěpánovou.

Sršeň se chce v hnutí soustředit na evropské záležitosti a přínos EU pro obce a jejich obyvatele, věnovat se hodlá přípravám příštího období pro čerpání evropských peněz mezi lety 2021 až 2027. Kovářová se zaměří na spolupráci se členy STAN a příznivci v regionech.

Uvedla, že díky zpětné vazbě z obcí je možné zlepšovat legislativu. Podle Horníka, který je šéfem senátního klubu STAN, Sněmovna posílá horní komoře „přehršel zákonů“. Míní, že mít na vše normy není nutné a potřeba prý nebyl třeba zákon o dětských skupinách.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video