Výbor pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva už před dvěma lety dospěl k závěru, že zmíněný paragraf zákona přijatého před pěti lety je diskriminační a porušuje ústavu i mezinárodní úmluvy.
"Existuje tady nerovnost před zákonem, která by měla být odstraněna," souhlasí zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. "Zatím jsem neměla čas se touto věcí podrobně zabývat. Rozhodně se to ale bude řešit," dodává. Nejbližší příležitostí by prý mohlo být podzimní jednání Rady pro lidská práva.
Adopce (osvojení)Podle zákona o rodině může o adopci žádat každý jednotlivec bez ohledu na svou sexuální orientaci. Pokud si ale chce dítě osvojit pár, musí být v manželství. Podle vládní zmocněnkyně Moniky Šimůnkové by případným úvahám o umožnění adopce i homosexuálním párům měla předcházet širší společenská diskuze. "Měl by se řešit především zájem dítěte, jestli je pro něj lepší být v ústavní péči nebo být adoptován homosexuálním párem," uvádí zmocněnkyně. |
Předsedkyně Výboru pro sexuální menšiny Martina Štěpánková ale příliš nevěří, že koalice tento stav upraví. "Vzhledem k tomu, že například z nového občanského zákoníku v rozporu se vší logikou nakonec vypadlo registrované partnerství, tak se nedá předpokládat, že by adopce, které jsou vnímány společností ještě rozporněji, vláda podpořila," míní Štěpánková.
Její slova podporuje fakt, že žádná ze stran vládní koalice neměla podporu sexuálních menšin ve svém programu. Před volbami do Sněmovny navíc jejich představitelé, včetně Petra Nečase, adopci dětí homosexuálními páry shodně odmítli.
Aktuální zpráva o stavu lidských práv za rok 2010 v této souvislosti upozorňuje, že vláda ještě nedostala materiál, v kterém zmíněný výbor žádá vyškrtnutí sporného paragrafu. Dokument sice podpořil tehdejší ministr (a posléze) zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb, během jeho působení ale nakonec na stůl kabinetu nedoputoval.
"Kocáb to aktivně prosazoval, ale říkal, že je ještě potřeba získat názory dalších odborníků, protože podnět je postaven především na právních argumentech," uvádí Štěpánková. Loni se proto za účasti psychologů, pediatrů či zástupců církví konala tři neformální setkání. Jejich účastníci podle zprávy o stavu lidských práv uznali, že z právního hlediska jde o diskriminaci. Další dění ale přerušily volby.
Homosexuálové žádají adopce dětí svých partnerů
Část menšiny prosazuje, aby mohli adoptovat alespoň biologické dítě svého registrovaného partnera. "Nemáme reprezentativní výzkumy, ale homosexuálních rodin s dětmi vzniká čím dál víc, hlavně lesbických," říká Anna Garčicová z občanského hnutí Stejná rodina, které osvojení dítěte partnera prosazuje.
Zákon o registrovaném partnerství klade podle Garčicové na nebiologického rodiče řadu povinností - například plnit vyživovací nebo podílet se na výchově - nezaručuje mu ale ve vztahu k dítěti žádná práva. "Největší hrozba je asi v případě, když se biologickému rodiči něco stane. Jeho partner pak nemá na dítě žádné právo, přestože to ho třeba od narození emočně a sociálně vnímá jako druhého rodiče," říká Garčicová.
V případě rozchodu je nebiologický rodič odkázán na libovůli partnera, jestli mu povolí dítě navštěvovat. "Také dítě je trochu ve vakuu, co se týče zajištění jeho jistot," dodává.
I osvojení dítěte partnera se před časem objevilo v návrhu občanského zákoníku, posléze z něj však zmizelo. Zmocněnkyně Šimůnková to ale i tak považuje v současné době za nejschůdnější požadavek. "Muselo by se to ale samozřejmě vyřešit s druhým biologickým rodičem dítěte," upozorňuje.
Příliš reálné nejsou plány uzákonit stejnopohlavní manželství. "Je to náš hodně dlouhodobý cíl. Nemá smysl v současnosti nějak zásadně usilovat o manželství, když není ani příliš ochota rozšiřovat práva registrovaných partnerů," podotýká Štěpánková, která působí i jako jednatelka občanskoprávního sdružení Proud.
