Německý prezident Joachim Gauck

Německý prezident Joachim Gauck | foto: Reuters

Prezident Gauck vyzdvihl před odsunutými Němci české snahy o usmíření

  • 63
Německý prezident Joachim Gauck v sobotním projevu v Berlíně při příležitosti Dne vlasti vyzdvihl snahy brněnského primátora Petra Vokřála o usmíření s Němci. Zmínil se také o českých spisovatelkách Kateřině Tučkové a Radce Denemarkové, které se ve svých dílech věnují problematice odsunu Němců z Československa.

Den vlasti pořádá každoročně německý Svaz vyhnanců (BdV) zastřešující organizace Němců vysídlených po druhé světové válce ze zemí střední a východní Evropy.

Gauck připomněl, že Vokřálovi letos Seligerovo sdružení, které v roce 1951 založili sudetoněmečtí sociální demokraté, udělilo Cenu Wenzela Jaksche za jeho podíl na loňském Roku smíření, tedy na sérii akcí, které připomněly 70. výročí konce druhé světové války (psali jsme zde).

„U příležitosti 70. výročí ‚brněnského pochodu smrti‘ vyhlásila městská rada Rok smíření a zorganizovala vzpomínkový pochod, který v protisměru oproti tehdejšímu vyhnání končil v Brně. Tím měli být Němci v Brně symbolicky znovu přivítáni,“ řekl v sobotu Gauck.

Dvojici českých spisovatelek pak německý prezident zmínil v kontextu toho, že o vyhnání Němců z Československa už nepíší jen tehdy dotčení, ale i mladé autorky. Bez upřesnění mluvil také o českých filmech, které se otázkou zabývají.

Zlepšující se vztahy s Českem

Zlepšující se vztahy s Českem ocenil také předseda Svazu vyhnanců Bernd Fabritius, který připomněl, že letos v květnu poprvé zástupce české vlády - ministr kultury Daniel Herman - vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu.

Řešení se chopila lůza, říká o odsunu Němců spisovatelka Tučková

„Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití,“ uvedl Herman tehdy v projevu (více čtěte zde).

Podle Fabritiuse mají slova českého ministra, který se přihlásil i k vyjádření někdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1990, historický dosah. Havel nad odsunem vyjádřil politování. Poválečný princip kolektivní viny byl podle něj nemorální.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 musely země střední a východní Evropy opustit miliony Němců. Jen z tehdejšího Československa odešlo během divokého vyhánění i pozdějšího organizovaného odsunu kolem tří milionů Němců.

Německo musí dostát závazku pomáhat uprchlíkům

Gauck ve svém projevu také mluvil o tom, že Německo musí dostát svému závazku pomáhat uprchlíkům. Zároveň se musí zabývat otázkou, jak plnit tuto právní a morální povinnost, aniž by byla ohrožena stabilita země a soudržnost společnosti.

„Zůstaneme věrni našim základům demokracie a práva. A budeme nadále formováni duchem humánnosti a postojem otevřenosti, připravenosti pomáhat a lidskosti vůči pronásledovaným, vyhnaným a práv zbaveným. To zůstane naším typickým znakem. To chceme, toho se nevzdáme,“ nechal se slyšet německý prezident.

Migranti jsou pro Německo stejná výzva, jako bylo sjednocení, řekl Gauck

V asi půlhodinovém projevu srovnal osud před více než 70. lety vyhnaných Němců s dnešními uprchlíky. „Existenciální zkušenost ztráty domova je uprchlíkům na celém světě společná,“ řekl Gauck několika stovkám převážně starších přítomných.

Zároveň Gauck zdůraznil rozdíly, které mezi oběma příklady vidí. Tehdejší vyhnanci hovořili stejným jazykem, vyznávali stejné náboženství a patřili ke stejné kultuře, podotkl. Také do Německa přicházeli s tím, že už se do zemí, z nichž přišli, nikdy nastálo nevrátí, čemuž tak dnes vždy není.

Současné přistěhovalectví uprchlíků je spojené i s riziky, poznamenal také německý prezident. „Žádná země, která přijímá lidi potřebující ochranu, nemůže zcela vyloučit, že se mezi běžence přimíchají i lidé, kteří zemi, která je přijme, chtějí škodit, nebo že se po příchodu radikalizují,“ míní.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video