Ivan Gašparovič s manželkou

Ivan Gašparovič s manželkou vhazuje volební lístky do urny. V tuto chvíli jen doufal, že se opravdu stane slovenským prezidentem (17. dubna 2004) | foto: Reuters

Gašparovič: V zásadě jsem optimista

Dobré vztahy mezi Čechy a Slováky nic nenaruší, míní slovenský prezident Ivan Gašparovič. To, že jsou dnes Česko a Slovensko dva suverénní státy, je podle něj prospěšné pro oba. Gašparovič v on-line rozhovoru na iDNES prozradil i to, že ve volném čase rád hraje na fujaru.

Odpovědi Ivana Gašparoviče čtěte ZDE

Hlavním problémem současného Slovenska je podle jeho prezidenta vysoká nezaměstnanost v některých regionech. Do budoucna ji bude třeba řešit vytvořením vhodných podmínek pro malé a střední podnikání.

"Současné ekonomické rozdíly mezi Českem a Slovenskem se díky členství v Evropské unii a naplňování reforem na Slovensku budou postupně vyrovnávat," uvedl v rozhovoru se čtenáři iDNES Ivan Gašparovič.

Otázky mířily i k problému, který trápí obě země bývalé federace. "Romská otázka bude problémem ještě dlouho. Aby se Romové mohli začlenit do společnosti, musí dosáhnout určitého stupně vzdělanosti, což jim umožní zapojit se do pracovních procesů," myslí si slovenský prezident.

Ivan Gašparovič je slovenským prezidentem od letošního dubna. Narodil se v březnu 1941. V šedesátých letech vystudoval právnickou fakultu  Univerzity Komenského v Bratislavě. Po čtyřech letech na okresní prokuratuře v Martině se vrátil na bratislavskou univerzitu. Vyučoval na Katedře trestního práva, kriminologie a kriminalistiky. Získal titul kandidáta věd, docenta a v roce 1990 byl prorektorem univerzity.

Veřejně činným se stal už v roce 1966. Až do roku 1989 byl místopředsedou mezinárodní komise Československého svazu ledního hokeje a místopředsedou hokejového Slovanu Bratislava.

Po roce 1989 spolupředsedal Fóru nezávislých právníků Slovenska. Začátkem devadesátých let zastával post generálního prokurátora Česko-slovenské federativní republiky.

V roce 1992 se vrátil do Bratislavy na tamní právnickou fakultu a vstoupil do Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS). Tam setrval až do července 2002. Podle svých stránek vystoupil na protest proti nedemokratickým způsobům jeho řízení.

V roce 1992 se rovněž podílel na nové slovenské ústavě a byl zvolen poslancem a později předsedou Slovenské národní rady.

O šest let později okusil post hlavy státu, protože od března do října byl pověřen výkonem této funkce. V roce 2002 založil Hnutí za demokracii (HZD) a stal se jeho předsedou. Po vypršení mandátu poslance se vrátil na právnickou fakultu.

V dubnu 2004 porazil expremiéra Vladimíra Mečiara ve 2. kole prezidentských voleb a s podporou 60 procent hlasů se stal slovenským prezidentem. - více zde

Gašparovič je ženatý. S manželkou Silvií má dvě děti. Dcera Denisa je inženýrka a syn Ivo je kardiochirurg.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video